Česko už darovalo Ukrajině nepoužívaný vojenský materiál za 4,8 miliardy

Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, loni do země napadené Ruskem vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun, sdělil ČTK David Jareš z odboru komunikace ministerstva obrany. 

Česko za svou pomoc získalo v lednu první kompenzaci z Evropské unie, peníze určené na modernizaci armády přislíbily také Spojené státy.

Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci nekonkretizuje, podle dostupných informací na Ukrajinu poslal kromě munice či ručních palných zbraní i těžkou techniku včetně tanků nebo bitevních vrtulníků. "Postup Západu musí být jednotný a účinný. To znamená, že naše kolektivní pomoc Ukrajině bude nejen nadále pokračovat, ale že ji urychlíme a navýšíme, ať už jde o dodávky munice, náhradních dílů nebo oprav techniky," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

V českých vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky ukrajinských vojáků, opravuje se zde ukrajinská vojenská technika nebo jsou cvičeni ukrajinští vojáci. Ministerstvo obrany zvažuje i výcvik či studium nižších ukrajinských důstojníků nebo podíl Vojenské policie na vyšetřování válečných zločinů, sdělil úřad ČTK k ročnímu výročí začátku ruské agrese na Ukrajině.

Ruský útok začal před rokem v noci na 24. února. Česko se záhy intenzivně zapojilo do pomoci napadené zemi. Podle ministerstva obrany ČR darovala Ukrajincům nepotřebný vojenský materiál ze zásob armády asi za 4,8 miliardy korun. "Rychlost a rozsah pomoci v podobě vojenského materiálu je nyní to, co zachraňuje životy ukrajinských vojáků, kteří bojují i za nás," zdůraznila Černochová.

Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. USA obdobně podpořily Česko už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Z EU dostala obrana koncem ledna 6,5 milionu eur (asi 155 milionů korun). Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.

Vojenský materiál na Ukrajinu dodávají i české zbrojní firmy, loni to byly zbraně a vybavení za více než 50 miliard korun, sdělilo ČTK ministerstvo. Část dodávek z ČR platí spojenecké země. Například USA a Nizozemsko společně zaplatily renovaci 90 českých tanků T-72B. České firmy těží z dlouhodobé spolupráce českého obranného průmyslu s Ukrajinou i z technologické příbuznosti historicky využívané techniky.

"Česká republika patří díky celkovému objemu dodávek z darů armády a vládního financování, sbírkám veřejnosti koordinovaným ministerstvem obrany a dodávkám na komerční bázi, které jsou procesovány ve spolupráci s resortem obrany, mezi hlavní dodavatele vojenské techniky Ukrajině. Jak v absolutních číslech, tak v poměru k velikosti země," poznamenala ministryně. Lidé a firmy poslali ukrajinské ambasádě na nákup zbraní 1,5 miliardy korun. Prostřednictvím projektu Dárek pro Putina se složili mimo jiné na tank.

Česká republika se také zapojila do výcviku ukrajinských vojáků. Do konce loňského roku vycvičila až 800 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. Výcvik se podle úřadu týkal 700 příslušníků mechanizovaného praporu, ale i několika desítek specialistů zdravotnických profesí i chemického a ženijního vojska. Letos se uskuteční další čtyři výcvikové rotace, v každé bude až 800 vojáků.

Kromě výcviku polních jednotek ministerstvo obrany zvažuje školení nebo studium nejnižších důstojníků, bez nichž se polní jednotky neobejdou. Zázemí a odbornost pro takové školení může poskytnout Univerzita obrany, uvedl úřad. Černochová poznamenala, že vojenská spolupráce s Ukrajinou znamená přínos i pro Česko, protože vojáci od Ukrajinců získávají cenné zkušenosti s vedením války i poznatky o ruské taktice.

Česko zároveň Ukrajině nabídlo léčbu zraněných vojáků, dosud jich byly ve vojenských nemocnicích ošetřeny desítky. "Určitě v tom chceme pokračovat. Uvolní to zdravotnické kapacity bojující Ukrajiny a zároveň si naše vojenské nemocnice rozšíří zkušenosti s ošetřováním zranění z válečného konfliktu," uvedla ministryně.

Ministerstvo nabídlo i své prostory pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny a vyjednává s Nizozemci o možné spolupráci v rámci zapojení do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině. "Pokud bude dohoda uzavřena a Parlament bude souhlasit, bude se jednat o příslušníky Vojenské policie, které bychom vyslali, aby monitorovali situaci. Bude to podobné jako ve státech bývalé Jugoslávie," sdělilo ČTK ministerstvo.

Související

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 
Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

Více souvisejících

ministerstvo obrany Ukrajina

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 54 minutami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 3 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 4 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy