Česko vstoupí do Bruselského institutu pro geopolitiku, jehož vznik při loňském summitu Evropského politického společenství v Praze podpořili vrcholní představitelé Francie, Německa a Nizozemska. Schválila to dnes vláda, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, by Česko na chod institutu mělo ročně přispívat 50.000 až 70.000 eur (1,19 až 1,67 milionu korun).
Založení institutu iniciovala v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině skupina akademiků v čele s Luukem van Middelaarem. Institut se sídlem v Bruselu se má věnovat výzkumu a podněcování debaty o geopolitických výzvách, před nimiž Evropa stojí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte o novém geopolitickém centru jednali loni v říjnu v Praze. Zakladatelé institutu podle ministerstva zahraničí od počátku vyjadřovali zájem o vstup Česka s ohledem na jeho expertizu a potřebu geografického rozkročení do střední a východní Evropy.
Ustavující výbor centra počítá s ročním rozpočtem alespoň tři miliony eur (zhruba 71 milionů korun). Vklad jednotlivých vlád by měl záviset na velikosti země. Část financí má institut získávat od soukromého sektoru a nadací.
Letos chce institut vydat report k budoucnosti Evropského politického společenství v květnu či červnu před summitem v Kišiněvě. Na podzim má v plánu report týkající se energetické bezpečnosti a geopolitiky energetických zdrojů. Na oba reporty budou navazovat veřejné akce, na jejichž přípravě se budou podílet čeští experti. Institut také plánuje zahájit spolupráci s evropskými univerzitami, včetně Univerzity Karlovy.
Plně funkční by centrum mělo být od začátku roku 2024, odkdy by se také měly platit roční členské příspěvky. O zapojení do institutu vyjednávají podle české diplomacie Dánsko, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko, ale také zástupci některých velkých společností a některé evropské nadace.
Související
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák