Česko vstoupí do Bruselského institutu pro geopolitiku, jehož vznik při loňském summitu Evropského politického společenství v Praze podpořili vrcholní představitelé Francie, Německa a Nizozemska. Schválila to dnes vláda, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, by Česko na chod institutu mělo ročně přispívat 50.000 až 70.000 eur (1,19 až 1,67 milionu korun).
Založení institutu iniciovala v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině skupina akademiků v čele s Luukem van Middelaarem. Institut se sídlem v Bruselu se má věnovat výzkumu a podněcování debaty o geopolitických výzvách, před nimiž Evropa stojí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte o novém geopolitickém centru jednali loni v říjnu v Praze. Zakladatelé institutu podle ministerstva zahraničí od počátku vyjadřovali zájem o vstup Česka s ohledem na jeho expertizu a potřebu geografického rozkročení do střední a východní Evropy.
Ustavující výbor centra počítá s ročním rozpočtem alespoň tři miliony eur (zhruba 71 milionů korun). Vklad jednotlivých vlád by měl záviset na velikosti země. Část financí má institut získávat od soukromého sektoru a nadací.
Letos chce institut vydat report k budoucnosti Evropského politického společenství v květnu či červnu před summitem v Kišiněvě. Na podzim má v plánu report týkající se energetické bezpečnosti a geopolitiky energetických zdrojů. Na oba reporty budou navazovat veřejné akce, na jejichž přípravě se budou podílet čeští experti. Institut také plánuje zahájit spolupráci s evropskými univerzitami, včetně Univerzity Karlovy.
Plně funkční by centrum mělo být od začátku roku 2024, odkdy by se také měly platit roční členské příspěvky. O zapojení do institutu vyjednávají podle české diplomacie Dánsko, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko, ale také zástupci některých velkých společností a některé evropské nadace.
Související
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě
před 55 minutami
Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje
před 1 hodinou
Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?
před 2 hodinami
Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ
před 3 hodinami
K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec
před 4 hodinami
Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk
před 5 hodinami
Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby
před 5 hodinami
Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku
před 7 hodinami
Velikonoční předpověď. Počasí bude stabilní, oteplí se až na 20 stupňů
včera
První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová
včera
Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě
včera
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
včera
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
včera
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
včera
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
včera
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
včera
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
včera
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
včera
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
včera
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.
Zdroj: Libor Novák