Český prezident Petr Pavel považuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu za dvousložkový proces. Jedním z klíčových prvků má být dohoda se Spojenými státy o využívání nerostných surovin, druhým pak stabilizační vojenské síly evropských zemí.
V rozhovoru pro Evropskou pravdu Pavel uvedl, že případná dohoda mezi Ukrajinou a USA by mohla zajistit větší angažovanost Washingtonu v regionu. „Pokud bude v Ukrajině přítomen americký byznys, lze očekávat, že Spojené státy budou hájit své zájmy,“ řekl český prezident.
Druhou složkou bezpečnostních záruk by podle něj měla být angažovanost evropských zemí, které vyjádřily ochotu nadále podporovat Ukrajinu.
„Hovoříme především o nově vzniklé koalici odhodlaných stát, které jsou schopny a ochotny vyslat stabilizační vojenské síly na Ukrajinu, jakmile bude dosaženo mírové dohody,“ upřesnil Pavel.
Když hovořil o složkách bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, poukázal na země z tzv. „koalice odhodlaných“. Na otázku, zda vidí Českou republiku jako součást takové koalice, Pavel odpověděl: „Už jsme součástí této koalice.“
„A věřím, že jakmile dojde k pochopení, že bude společná vůle k nasazení sil, a Česká republika bude součástí této koalice,“ zdůraznil.
Na otázku, proč mezi bezpečnostními zárukami nevidí přijetí Ukrajiny do NATO, český prezident odkázal na postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Viděli jsme, že americký prezident odmítl variantu rychlého vstupu Ukrajiny do NATO. Pokud by se tento faktor stal překážkou v dosažení mírové dohody, musíme se s tím smířit. Nakonec, členství v NATO není otázkou několika měsíců, ale dlouhodobého procesu,“ uvedl Pavel.
Současně však zdůraznil, že toto téma by nemělo být definitivně uzavřeno.
„Nechme tuto otázku otevřenou do budoucna, protože politici přicházejí a odcházejí. Za tři roky může být v USA jiná administrativa a s ní i odlišný pohled na věc,“ dodal český prezident.
Pavel se k tématu bezpečnostních záruk vyjádřil krátce poté, co britský premiér Keir Starmer zdůraznil nutnost pevných garancí v jakékoli budoucí mírové dohodě s Ruskem. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammeyho by navíc ruský prezident Vladimir Putin neměl mít právo veta ohledně případného rozmístění zahraničních vojsk na Ukrajině.
Související
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák