Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl chce zrušit inflační doložku, která zaměstnancům centrální banky zaručuje automatický růst platů o inflaci a několik procent navíc. Dojednali si ji v roce 2020 na tři roky. Nová dohoda má být podepsána v nejbližších dnech, uvedl server Seznam Zprávy. Inflační doložka se netýká guvernéra a členů bankovní rady, kteří své platy zmrazili.
"Slib dodržím. Inflační doložka bude zrušena, protože jako banka musíme jít příkladem. Brzy vše oznámíme," sdělil serveru Michl. Seznam Zprávy uvedly, že o změnu kolektivní smlouvy se snažilo už předchozí vedení ČNB v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Michl ale tvrdí, že jednání začala od nuly.
"Aktuálně v ČNB probíhá kolektivní vyjednávání. Předpokládáme jeho uzavření v blízkém horizontu. Více informací není možné v tuto chvíli poskytnout," sdělil serveru Pavel Vlček z Českomoravské konfederace odborových svazů, který zprostředkoval vyjádření za odbory ČNB.
Centrální banka momentálně zaměstnává 1467 lidí. Loni na platy šlo podle kolektivní smlouvy 1,385 miliardy korun. Na letošek bylo v rozpočtu vyčleněno 1,497 miliardy korun. Podle kolektivní smlouvy má celkový objem mzdových prostředků v letech 2021 až 2023 vzrůst vždy přinejmenším o průměrnou celkovou inflaci v daném roce. K tomu měla být loni mzda navýšená ještě alespoň o jeden procentní bod, letos minimálně o 2,5 procentního bodu a v příštím roce alespoň o tolik procentních bodů, aby se za tři roky jednalo v souhrnu nejméně o šest procentních bodů.
Michl se guvernérem ČNB stal 1. července. Od vzniku současné ČNB v roce 1993 je jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a Jiří Rusnok.
ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 39 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek