Ignorujete červené světlo na přejezdu? Ťok chce razantně zvýšit pokuty

"Podle současného správního řádu je nejvyšší pokuta dva a půl tisíce, což nám přijde hodně nízké a nemotivující," uvedl Ťok. Česko by se podle něj mohlo inspirovat sousedním Slovenskem, kde jsou pokuty trojnásobné.

Správa železniční dopravní cesty v současnosti používá zhruba 3500 kamer. Ty jsou ale umístěny především v nádražních budovách, monitorují například nástup cestujících do vlaku ve stanicích, kde nejsou přímo přítomní výpravčí nebo na koncích stanic, kde kontrolují příjezdy a odjezdy vlaků. Na železničních přejezdech jich je v současnosti minimum, odsazené jsou na nejvýznamnějších zejména koridorových tratích, mimo ně jde spíše o raritu, řekl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Mimo hlavní tratě jsou tak pilotně umístěné na pěti přejezdech v Moravskoslezském kraji.

Jde ale pouze o dohledová zařízení, které neslouží k represi. záznam z nich se podle Ptačinského uchovává 72 hodin a přestože si jej může policie od správ železnic vyžádat, sama záznamy hříšníků na přejezdech policii neposílá. V případě přestupků navíc nemohou záznamy sloužit jako důkaz, jiné je to v případě páchání trestných činů, například ničení vybavení železnice, kde už se záznamy jako důkazní materiál používají.

Technickou novinkou jsou naopak čidla zaznamenávající překážky na trati. Hromadně se používají v Japonsku, kde jich je na přejezdech instalováno na čtyři tisíce, šest desítek čidel slouží ve Švédsku. Technologii zvažuje dále zavést například Velká Británie, která předpokládá jejich umístění na zhruba 450 přejezdech. V Česku zatím slouží jediné takovéto zařízení v opravárenském železničním depu v Přerově.

Na tuzemské železnici existuje bezmála osm tisíc železničních přejezdů. Na trati mezi Prahou a Ostravou je 88 klasických přejezdů k tomu 14 nadjezdů a osm podjezdů. Stavba mimoúrovňového křížení vyjde na desítky milionů korun, komplikovanější je ale majetková a územní příprava takovýchto staveb, která trvá několik let.