Kapsch tlačí mýtné brány na silnice první třídy

Pokud stát na tuto variantu přistoupí, pověří vláda rozšířením mýtného s velkou pravděpodobností právě Kapsch. Dá-li kabinet přednost konkurenční satelitní technologii, budou zájemci soupeřit ve veřejné soutěži.

„Takový návrh jsme skutečně dostali. Zadali jsme nezávislé instituci zabývající se telematikou, aby obě technologie porovnala,“ potvrdil deníku E15 ministr dopravy Vít Bárta. Říci, kterou variantu stát zvolí, je proto podle něj nyní předčasné. „Určitě se o tom povedou dlouhé diskuze, ale rád bych, aby již v polovině příštího roku k nějakému většímu zpoplatnění silnic první třídy vůbec došlo,“ dodal. V současnosti se peníze vybírají zhruba na 180 kilometrech první třídy.

Existenci návrhu přiznává i Kapsch. „Byli jsme vyzváni ministerstvem dopravy, abychom předložili ekonomicko-technologickou rozvahu na zpoplatnění vybraných silnic první třídy,“ uvedl šéf Karel Feix. Délku 2500 kilometrů podle něj zvolilo ministerstvo.

Kapsch předpokládá, že během šesti let do roku 2016 by se na silnicích první třídy vybralo zhruba 19,4 miliardy korun. Po odečtení celkových nákladů 4,8 miliardy včetně provozu by stát každým rokem získal kolem 2,4 miliardy korun. Firma porovnává i to, nakolik by vyšlo rozšíření mýta satelitní technologií. Závěr zní, že by se vybralo o miliardu více, ale náklady by byly podstatně vyšší a přesáhly by deset miliard. Stát by si tak přišel jen na 1,6 miliardy korun ročně.

Konkurence s těmito závěry nesouhlasí. Poukazuje mimo jiné na to, že aby Kapsch snížil náklady mikrovlnné technologie, navrhuje nyní stejný počet mýtných bran na 2,5krát delší síť první třídy než v původní smlouvě, od níž stát později odstoupil.

„Náklady na zpoplatnění jedniček satelitním systémem vycházejí zhruba stejně vysoké jako v případě použití mikrovlny,“ uvedl Vladimír Vejvoda z firmy Princip. „Kromě toho při stejných nákladech lze s pomocí satelitu zpoplatnit celou síť jedniček, zatímco Kapsch počítá jenom s třetinou této sítě,“ dodal. Vejvoda pochybuje také o vysoké účinnosti výběru mýtného mikrovlnnou technologií. Z návrhu totiž vyplývá, že Kapsch navrhuje prodloužit kontrolní úseky na pět kilometrů a více, aby počet bran nepřekročil 500 kusů. „V takovém případě klesne účinnost pod 95 procent,“ doplnil. Nyní se pohybuje okolo 99 procent.

„Jestliže Kapsch zredukuje počet bran na polovinu, čili 500 bran více než na dvojnásobně delší síti komunikací, pak zřejmě není něco v pořádku,“ soudí i předseda Sdružení inovace v dopravě Ivan Fencl. Navíc upozorňuje i na majetkoprávní komplikace při stavbě nových bran. V případě výstavby podél silnic první třídy se stavební řízení dotkne práv stovek soukromých osob, na rozdíl od výstavby bran kolem dálnic.

Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu naproti tomu považuje 95procentní účinnost mýta za dostačující. Pro rozšíření stávající technologie hovoří podle něj i fakt, že by nebylo potřeba vyměňovat uživatelům palubní jednotky.