Česká D52 stojí, Rakousko na A5 pracuje. Pátrali jsme, kde je problém

O budování vysokorychlostního silničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se uvažuje už více než čtvrt století. Počátkem devadesátých let se rozhodlo o tom, že na území České republiky vznikne silnice R52, která zajistí volný průjezd až na hranice s Rakouskem. Její první část mezi Rajhradem a Pohořelicemi v délce 18 km byla dokončena v roce 1997 a navazující část mezi Pohořelicemi a státní hranicí v délce 23 km byla ve z ekonomických důvodů realizována pouze ve dvoupruhovém uspořádání. Tak to však zůstalo dodnes.

Po debetách v letech 1997 a 1998 se rozhodlo, že R52, dnes D52, se poblíž Mikulova propojí s rakouskou částí dálnice. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) proto v roce 2000 zadalo zpracování vyhledávací studie "Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)", která prověřovala průchodnost území mezi Pohořelicemi a Mikulovem směrově dělenou čtyřpruhovou rychlostní silnicí. Studie, kterou zpracovala firma HBH Projekt, navrhla tři možné trasy. Předběžné výsledky studie a vybraná finální trasa byly zahrnuty do standardního procesu Oznámení záměru příslušnému úřadu – Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Následovalo zpracování Dokumentace EIA. Proces posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí byl ukončen v červnu 2005 vydáním souhlasného stanoviska MŽP.

Samotná stavba však stále nezačala, místo toho následovalo další kolo schvalování. Nejprve byla v Politice územního rozvoje České republiky, která byla přijata dne 17. května 2006 Usnesením vlády ČR, R52 vymezena jako součást koridorů rychlostních silnic. V Politice územního rozvoje ČR 2008 už byla R52 vymezena jako součást koridorů kapacitních silnic. Následovala dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o propojení české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A5 na česko-rakouských státních hranicích, která byla podepsána dne 23. ledna 2009 ve Vídni. Dohoda tak střídala dohodu a kraj začal pracovat na Zásadách územního rozvoje Jihomoravskéhk kraje (ZÚR), ale stavba stále nikde.

Na připravovaném dálničním spojení Brno-Vídeň se ale pracuje, i když zatím pouze na rakouské straně. Rakouská dálnice A5 nyní končí za obcí Schrick a do roku 2017 by měla být podle plánů prodloužena k Poysdorfu. V témže roce by mohly začít stavební práce na dalším úseku sahajícím od Poysdorfu k hraničnímu přechodu Drasenhofen/Mikulov. Vzhledem k tomu, že v Česku práce váznou, bude finální část dálnice zatím dvouproudá. Rozšíření na čtyřproudou komunikaci plánuje Rakousko až v závislosti na krocích české strany, která má ale zcela jiné starosti.

Ministerstvo hází odpovědnost na kraj

"Při výstavbě dálnice D52 je dlouhodobý problém to, že Jihomoravský kraj nemá základní nástroj pro povolování dopravních staveb, tím jsou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Původní Zásady územního rozvoje byly zrušeny soudem, nové se dlouhodobě připravují a projednávají, doufáme, že budou účinné na podzim tohoto roku," sdělil serveru EuroZprávy.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Bez ZÚR nelze nejen žádat o územní rozhodnutí, ale ani nelze vykupovat pozemky. "EIA pro stavbu byla provedena dle zákona 100/2001 Sb. a byla již dle platného zákona tzv. ověřena, což je pozitivní signál. Pro celý tah je také zpracována a Ministerstvem dopravy schválena technicko-ekonomická studie ospravedlňující výstavbu ve čtyřpruhu. Bez ZÚR lze však připravovat pouze část obchvatu Mikulova, kde je trasa platně v územním plánu města. Jakmile budou ZÚR, začne se projektovat a usilovat o vydání územního rozhodnutí na zbylé části. Dokud se s touto věcí kraj nevypořádá, nemůže ministerstvo s přípravou stavby pohnout," dodal Neřold.

Že je problém v kraji připustil i ministr dopravy Dan Ťok, který na nedávné tiskové konferenci potvrdil, že dokud bude spojení do Rakouska přes Mikulov rukojmím neexistujících zásad územního rozvoje kraje, lze se zaměřit pouze na výstavbu obchvatu Mikulova. Jednoduše řečeno, od vstupu do Evropské unie se v kraji nepostavil ani kilometr dálnic a kraj zkrátka nemá žádné zásady územního rozvoje, protože původně vytvořený dokument zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud pro nedostatečné posouzení některých vlivů.

Vydání zrušujícího rozsudku Nejvyšším správním soudem v roce 2012 tak bylo pro Jihomoravský kraj (JMK) devastační i přesto, že kraj neprodleně zahájil pořizování nových ZÚR. "Rozsudek soudu nezpochybnil koncepci ZÚR JMK, ale uvedl nový náhled na posouzení kumulativních a synergických vlivů v procesu Posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Do rozhodnutí soudu probíhalo hodnocení SEA v ZÚR JMK obdobně jako v ostatních krajích, proto JMK nepředpokládal nedostatky v dokumentaci; tento předpoklad byl potvrzen i souhlasným stanoviskem SEA, které vydalo ministerstvo životního prostředí. Nejvyšší správní soud tak svým rozsudkem k ZÚR JMK vyslovil jiný právní názor, než jaký do té doby státní správa zastávala. Bohužel dopad rozsudku byl fatální - bylo nutné se vrátit na začátek celého procesu, což znamená: vybrat projektanta veřejné zakázky a následně projít procesem pořízení celých ZÚR JMK," vysvětlila serveru EuroZprávy.cz vedoucí odboru územního plánování Jihomoravského kraje Eva Hamrlová. Celý popsaný proces zkrátka zabral řadu dalších let, během kterých už mohla dálnice stát.

Nové zásady, nová jednání, nová schvalování

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje si kvůli soudnímu zrušení postupně prošly znovu všemi nutnými fázemi, mezi které patří zadání, zpracování dokumentu a jeho následného projednání, a to nejprve v tzv. společném jednání, kde se prověřuje se přijatelnost dokumentu z hlediska ochrany veřejných zájmů, a veřejné projednání.

Jak už server EuroZprávy.cz dříve upozornil, na konci letošního ledna krajští zastupitelé jednomyslně schválili trasu D52 ve stopě stávající silnice. "S touto variantou souhlasí mimo jiné i ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem dopravy," uvedl pro EuroZprávy.cz náměstek hejtmana Roman Hanák. Skončilo také veřejné projednání, kdy se k návrhu mohli vyjádřit občané, a na začátku června proběhlo kolečko veřejných setkání v Brně, Břeclavi, Hodoníně, Blansku, Vyškově a Znojmě.

Nové Zásady územního rozvoje tak mají po čtyřech letech od soudního zrušení konečně opět naději na úspěch. "Nové ZÚR JMK připravujeme pro schválení září/říjen 2016," prozradila serveru EuroZprávy.cz Hamrlová. Pokud by schvalovacím procesem ZÚR prošly, mohlo by konečně dojít k výstavbě roky připravované dálnice.

Otázkou však zůstává kdy. Podle plánů ministerstva by mohlo být hotovo už za pět let. "Co se týče konkrétně D52, nejblíže realizaci je prozatím obchvat Mikulova a na něj navazující část dálnice až ke státní hranici. Vzhledem k tomu, že Mikulov má platný územní plán, není samotný obchvat závislý na schválení Zásad územního rozvoje. Podle našich informací chce ministerstvo dopravy začít s výstavbou v roce 2018 a dokončit ji v roce 2021," uvedl už dříve pro EuroZprávy.cz Hanák.