Rychlovlaky a žaloba na německé mýtné jsou u ledu, vláda dnes tyto body odložila

Návrh německého mýtného kritizuje řada zemí v čele s Rakouskem, které chystá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. S připojením k této žalobě ministerstvo dopravy ČR navrhlo zatím počkat. "Vláda odložila bod týkající se možného připojení Česka k žalobě na německé mýtné, který měl být dnes součástí jednání vládního výboru pro EU. Ministerstvo dopravy také navrhlo počkat na stanovisko Evropské komise, než bude uvažovat o připojení k žalobě," řekl mluvčí resortu dopravy Tomáš Neřold. 

Schválený návrh mýtného v Německu kritikům vadí proto, že německé dálniční poplatky budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také uhradí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

K připojení Česka k žalobě mluvil na konci března předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něho by se mohlo Česko připojit k rakouské žalobě, pokud pro to budou dostatečné argumenty. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) tehdy volil mírnější vyjádření. "Myslím si, že vzhledem k aktuální situaci v Evropě není dobré, abychom na sebe navzájem podávali žaloby a abychom ve věcech, které případně EK nebude vnímat jako problematické, byli siláčtí a ukazovali ramena vůči Německu," uvedl Ťok.

Právě neúčast ministra Ťoka na dnešním jednání vlády může být jedním z důvodů, proč byly některé body tohoto resortu odloženy. Ťok se účastní návštěvy prezidenta republiky Miloše Zemana v Číně.

Materiál k vysokorychlostní železnici počítá s výstavbou sítě vysokorychlostních tratí napojujících české aglomerace do Německa na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má na českém území pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do polského města Vratislav.

Celkovou hodnotu uvažované sítě vysokorychlostních spojení odhadlo ministerstvo na 650 miliard korun.  Časový harmonogram výstavby jednotlivých částí vysokorychlostní sítě materiál neuvádí. Obsahuje ale modelový příklad uvažovaného a zatím nejlépe připraveného rychlostního spojení z Prahy do Lovosic. Ten při zahájení prací na studii proveditelnosti v letošním roce očekává podle aktuální legislativy vydání stavebního povolení v roce 2028 a dokončení celého projektu v roce 2035.