Výstavba infrastruktury v ČR se urychlí. Novela zavádí řadu změn

Předkladatelé původně navrhovali, aby se pro získávání pozemků pro dopravní stavby využila předběžná držba. Během projednávání ve Sněmovně však změnili tento návrh na mezitímní rozhodnutí. Stavba by tak mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.

Seznam dopravních staveb, na které se má mezitímní rozhodnutí vztahovat, schválená a podepsaná novela přímo obsahuje. Zahrnuje vybrané dálnice, silnice I. třídy, železnice, metro i nové oplocení pražského Letiště Václava Havla. Je na něm například i Pražský okruh, stavby v rámci pražského, brněnského a ostravského železničního uzlu nebo plavební stupně Děčín a Přelouč.

Novela obsahuje také tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

V senátním výboru pro územní rozvoj vyvolalo debatu navržené ustanovení, které má usnadnit průzkumné práce. Dotčený paragraf stanoví, že každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury prováděné oprávněným investorem, a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje. Investor a jeho firmy budou muset co nejvíc šetřit práva vlastníků a budou je muset nejméně 14 předem informovat. Vlastník bude mít právo žádat dvojnásobek případné vzniklé škody.

Senátorka a zpravodajka výboru Jitka Seitlová (KDU-ČSL) navrhovala tento paragraf vypustit. Podle jejího názoru je formulován ledabyle a umožňuje zneužití. Například nedefinuje oprávněnou osobu a umožní práce třeba uvnitř obydlí nebo v prostorách pro podnikání.