Smrt na železničních přejezdech: Česko je dle NKÚ nejhorší v Evropě, ministerstvo oponuje

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na bezpečnost železničního provozu a cestujících v letech 2013 až 2017. Na bezpečnost na přejezdech přidělilo Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) více než 2,6 miliardy korun, z čehož více než 900 milionů představovaly peníze z Evropské unie. Za tyto peníze měly být hlavně zmodernizovány a zrekonstruovány železniční přejezdy, což by mělo vést ke snížení počtu nehod. Kýžený efekt se však nedostavil.

Počty nehod se v prověřovaných letech významněji nesnížily – v roce 2013 jich bylo 165, v roce 2017 pak 159 a v jednotlivých letech mezi tím to bylo podobné. Ve stejném období zahynulo při nehodách na přejezdech v průměru 35 lidí ročně.

"Česká republika tak zůstala v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě. Na jeden milion obyvatel připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí," uvedl nku.cz.

Přestože samo Ministerstvo dopravy zdůrazňovalo nutnost zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech, nesplnilo dle kontrolorů úkol, podle kterého mělo už v roce 2008 předložit vládě analýzu, ve které mělo určit konkrétní rizikové přejezdy, potřebné peníze na rekonstrukci, časový harmonogram a další.

Taková analýza v době kontroly stále neexistovala. SŽDC alespoň v roce 2016 vytvořila materiál, ve kterém posuzovala přibližně třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech. Z těch vytipovala 24 nejrizikovějších přejezdů, jejichž řešení se v době kontroly už připravovalo.

Ministerstvo dopravy s tím ale nesouhlasí. Podle jeho tiskového oddělení předložilo vládě v roce 2008 analýzu rizik v bezpečnosti železničního provozu s důrazem na mimořádné události na přejezdech. Financování akcí, které vedly k zajištění bezpečnosti železničního provozu, bylo v té době v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 a v roce 2016 pak byla zpracována analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů na koridorech.

"V rámci této analýzy bylo prověřeno 109 stávajících železničních přejezdů (s předpokládanými investičními náklady ve výši 7382,9 mil. Kč), ze kterých bylo vyhodnoceno 24 přejezdů jako prioritních k přednostnímu řešení (s investičními náklady ve výši 1872,4 mil. Kč)," sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva.

V letech 2013 až 2017 bylo na železničních přejezdech způsobeno 812 nehod, při kterých bylo usmrceno 175 osob a 406 jich bylo zraněno. Celkové škody se vyšplhaly na téměř 500 milionů korun. Nejméně nehod bylo na přejezdech zabezpečených závorami, přibližně 15 %. Nejvíce naopak na těch, které byly vybaveny jen světelným zařízením – šlo zhruba o 46 % ze všech nehod.

Na přejezdech zabezpečených výstražnými kříži se pak odehrálo zbylých přibližně 39 %. V těchto případech se jednalo o přejezdy na méně vytížených silnicích a železničních tratích s nižšími frekvencemi i pomalejším provozem vlakových souprav.

Kontroloři se také zaměřili na 10 konkrétních stavebních akcí, v jejichž rámci bylo zrekonstruováno nebo zmodernizováno 77 přejezdů. V přípravné fázi nenašli závažnější nedostatky, podobně tomu bylo i při samotných stavbách. Analýza nabídek uchazečů a zadávacích řízení ale ukázala na možný prostor pro úspory – například za montáž tzv. „skříně logiky reléového zařízení“ platila SŽDC – Stavební správa východ průměrně jednotkovou cenu 18 tisíc korun, zatímco SŽDC – Stavební správa západ 105 tisíc korun. Takto významnými rozdíly by se SŽDC měla zabývat a zjišťovat, jestli a jak moc jsou opodstatněné.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú železnice Ministerstvo dopravy SŽDC Nehody vlaků

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy