Elektronické dálniční známky? Poslanci v prvním kole novelu podpořili

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky, po kterých některé regiony volaly.

Ministerstvo dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Novela původně počítala se zvýšením horní hranice za roční známku na 2000 korun. Vláda nakonec ponechala současných 1500 korun.

Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měla jezdit auta poháněná zemním plynem a biometanem. Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Počet elektromobilů by se měl ale podle představ státu zvyšovat. Podle odhadu ministerstva dopravy bude v roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu. Automobilů na plyn je evidováno asi 18.000, počet by mohl vzrůst na 50.000.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát předloni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, což bylo o 268 milionů korun více než v roce 2016.