Cena roční dálniční známky by se z nynějších 1500 korun neměla zvyšovat nejméně do roku 2021. Vyplývá to z vyjádření ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) na twitteru. Ministr uvedl, že cena se nezmění, dokud nebude hotová oprava dálnice D1, která má být podle současných plánů dokončena právě v roce 2021. Návrh na zdražení kuponu na 2000 Kč ve čtvrtek předložil poslanec ANO Martin Kolovratník.
"Zdražení dálniční známky není aktuální. Dokud nebude hotová modernizace D1, bude stát roční kupon 1500 Kč. Zvyšování ceny by v tuto chvíli nebylo vůči řidičům fér," napsal Kremlík. O tom, že diskusi o zvýšení ceny dálničních známek je možné vést nejdříve po dokončení oprav na D1, dnes mluvili lidovci.
Ministerstvo dopravy ve čtvrtek uvedlo, že Kolovratníkův návrh znamená pouze zvýšení maximálního cenového limitu dálniční známky v zákoně, což by umožnilo změnu výše poplatku do budoucna. Se zdražením známky ale počítá ministerstvo financí ve svém návrhu státního rozpočtu. Zvýšení cen by mělo přinést nárůst příjmů z dálničních známek asi o dvě miliardy korun.
Zdražení dálniční známky není aktuální. Dokud nebude hotová modernizace D1, bude stát roční kupon 1 500 Kč. Zvyšování ceny by v tuto chvíli nebylo vůči řidičům fér. pic.twitter.com/1nMXN7mjOA
— Vladimír Kremlík (@KremlikVladimir) 21. června 2019
Kolovratník změnu předložil v novele, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna o návrhu rozhodne při červencovém schvalování. Zdražit by podle návrhu mohly i krátkodobé kupony. Za měsíční známku by mohli motoristé zaplatit 600 korun, tedy o 160 korun více než nyní. Za desetidenní by pak místo současných 310 korun nově platili 400 korun.
V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.
Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.
Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan. Vozidla na zkapalněný ropný plyn (LPG) novela nezvýhodňuje, ale někteří poslanci to navrhli změnit, přestože pro to nezískali podporu ve sněmovním hospodářském výboru.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.
Ceny dálničních známek v Česku patří v Evropě k průměru. Z okolních zemí jsou levnější na Slovensku, kde desetidenní kupon vyjde na deset eur (asi 256 korun), měsíční na 14 eur (359 korun) a roční je za 50 eur (1282 korun). V Rakousku si motoristé připlatí za roční známku, která stojí 89,20 eur (asi 2283 korun), desetidenní je naopak levnější, stojí 9,20 eur (asi 236 korun). V Německu zatím mohou motoristé s osobními vozy jezdit zdarma. V Polsku jsou poplatky počítány podle skutečně ujeté vzdálenosti.
Související
Policie bude muset znovu řešit kauzu tendru na dálniční známky
Prodej dálničních známek přes e-shop nefunguje, Havlíček je terčem kritiky a posměchu
Vladimír Kremlík , dálniční známky , Ministerstvo dopravy , Martin Kolovratník
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák