Totální selhání státu: Elektronické mýtné je fiasko, děsí se NKÚ

V letech 2007 až 2011 se na mýtném vybralo 31,3 miliardy korun, avšak náklady na jeho výběr dosáhly částky 15,6 miliardy, tedy téměř 50 procent vybrané částky. Je pro ilustraci u časových kuponů představovaly náklady v poměru k ziskům v letech 2009 až 2011 jen 7,4 procenta.

Snaha získat více peněz zdražením mýtného se totálně minula účinkem. V letech 2011 a 2012 se mýtné navýšilo o 25 procent, zdražení se ovšem do výběru nejen nepromítlo, dokonce se opět navýšily náklady na jeho výběr.

To ale nic nebránilo ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu, v níž se zavázalo zvýšit odměny generálnímu dodavateli za vyšší úspěšnost výběru mýtného. Zdůrazňovat, že smlouva je pro stát nevýhodná, netřeba dodávat.

V letech 2007 až 2011 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zaplatilo odměnu 755,2 milionu korun.

Mýtné je možné platit bezhotovostně platební nebo tankovací kartou. Ministerstvo dopravy ale výrazně podhodnotilo počet vozidel, která tuto službu budou využívat, takže ŘSD vyplatilo podle smlouvy o úspěšnosti generálnímu dodavateli 499,5 milionu korun za poplatky za platbu kartou, které nebyly zahrnuty ve smlouvě. ŘSD si nechalo pro posouzení tohoto požadavku dodavatele vypracovat znalecké posudky, za které zaplatilo dalších 810 tisíc korun.

Navíc Ředitelství silnic a dálnic začalo zjišťovat a vyúčtovávat uniklé mýtné s tříletým zpožděním. V této souvislosti firma uzavřela smlouvu s advokátní kanceláří a společností pro vymáhání pohledávek, jejíž součástí byly nejen právní služby, ale i vytvoření softwaru za téměř 40 milionů korun. Obdobnou agendu, jakou je vymáhání uniklého mýtného, si přitom jiné správní orgány zabezpečují vlastními silami.

Advokátní kancelář a společnost na vymáhání pohledávek si za průběžně poskytované služby včetně právních účtovaly paušální odměnu 285 tisíc korun měsíčně. Za právní služby na vyžádání pak účtovaly sazby od 2500 do 3500 korun za hodinu. Celkem jejich služby vyšly na 56,8 milionu korun. Vymohly přitom uniklé mýtné ve výši 18,3 milionu korun. To znamená, že z jedné koruny vyplacené za služby advokátní kanceláře a společnosti na vymáhání pohledávek byl výnos 32 haléřů.

Kontroloři zjistili, že problematická je i evidence provozovatelů vozidel v režimu placení předem. Ze 476 tisíc takových provozovatelů byly úplné a správné údaje jen u 33 tisíc, tedy u sedmi procent. Neúplnost evidence přitom znesnadňuje identifikaci dlužníků. A právě nemožnost dohledat dlužníka byla převážně důvodem k odepisování uniklého mýtného ve výši 311,6 milionu korun.