Kanál Dunaj-Odra-Labe? AV ČR přišla s ostrou kritikou projektu +VIDEO

Velkým zastáncem průplavu, který by spojoval Labe, Dunaj a Odru, je prezident Miloš Zeman. Podle něj by pomohl nastartovat české hospodářství. Hlava státu prosazovala projekt i při středeční návštěvě Evropského parlamentu. Ve Štrasburku zahájil Zeman o kanálu výstavu.

"Analýzy zcela jasně ukazují, že vodní koridor Dunaj-Odra-Labe by po dobu patnácti let zaměstnával šedesát tisíc pracovníků a mohl by být, podobně jako francouzský průplav Seina–sever, většinově financován z prostředků Evropské unie. Vodní koridor D-O-L zdaleka nebude sloužit jenom pro dopravní účely, ale i pro účely energetické, vodohospodářské, samozřejmě i rekreační, bude sloužit jako ochrana proti povodním. Samozřejmě si uvědomuji, že cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem. Tyto první kroky znamenají jez u Děčína a splavnění Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi," řekl prezident.

"Ve státě, který jako jediný v Evropské unii nemá spolehlivý přístup k moři, a to přímý nebo nepřímý, po kvalitní vodní cestě. Tam, kde se zaníceně mluví o ochraně přírody, ale jaksi se zapomíná na to, že vodní doprava je nejekologičtějším způsobem přepravy zboží...Musíme plně využít potenciál již dnes existující Labskovltavské vodní cesty a máme šanci se po vybudování vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe stát významnou křižovatkou vodní dopravy v Evropě. Plnohodnotné a funkční vodní cesty nemají ale význam jen v dopravě. Stejně důležitá je i jejich úloha v protipovodňové ochraně a v době, kdy se mluví o globálním oteplování a úbytku vody, i jejich schopnost udržovat vodní bilanci krajiny a sloužit jako zdroj pro zavlažování v zemědělství," řekl Jan Skalický, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. Názory dalších odborníků naleznete na webu d-o-l.cz.

Zdroj: YouTube

AV to vidí jinak

Výstavba kanálu by si podle komise Akademie věd vyžádala rozsáhlé zemní práce. Těžce by narušily přirozený rozklad organických látek a následně způsobily ztrátu vody z dotčených půd a snížily jejich sorpční schopnosti.

Vědci poukazují také na extrémní investiční náročnost, podle odhadů by si stavba vyžádala stovky miliard korun. Provozní náklady by podle odborníků znásobila nízká vodnatost české krajiny a nutnost překonávat velké výškové rozdíly. Nemůže se prý proto očekávat, že by se kanál využíval pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu.

Navíc by kanál zhoršoval hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy, upozornila komise.