Dopravní prioritou pro Českou republiku pro následující období je vybudování vysokorychlostního železničního spojení z Berlína přes Prahu a Brno do Vídně a propojení Vídně a Varšavy přes Česko. Před dnešním neformálním jednání ministrů dopravy EU v Praze to uvedl český ministr Martin Kupka (ODS).
Podle Kupky na evropské páteřní železniční síti TEN-T chybí celá řada úseků, zejména těch přeshraničních. Jejich dobudování bude znamenat najít peníze jak na evropské, tak i národní úrovni, uvedl.
Vedle českého spojení s Německem, Rakouskem a Polskem jde mimo jiné o vysokorychlostní propojení Lyonu a Turína, Madridu a Paříže, Amsterodamu a Berlína nebo napojení železničních sítí Ukrajiny a Moldavska.
Generální ředitel Evropské komise (EK) pro mobilitu a dopravu Henrik Hololei ujistil, že peněz na financování vysokorychlostní evropské sítě je dostatek. Hlavním zdrojem je podle něj program Connecting Europe Facility, který vydává 75 procent svých prostředků do železnice včetně vysokorychlostních projektů. "Vedle toho se nabízí financování Evropskou investiční bankou, ale je potřeba zapojit i kofinancování z národních zdrojů jednotlivých zemí," řekl novinářům.
Prioritou Polska je podle ministra infrastruktury Andrzeje Adamczyka vedle nového centrálního dopravního hubu mezi Varšavou a Lodží pro leteckou, železniční a silniční dopravu - také rychlé železniční spojení Katovice - Ostrava, ale i dobudování dálnice z Polska do Jaroměře a Hradce Králové.
Maďarský státní tajemník pro dopravu Dávid Vitézy považuje za středoevropskou dopravní prioritu vysokorychlostní propojení Budapešti s Bratislavou a dále přes Prahu s Berlínem. "Vysokorychlostní železniční spojení ve střední a východní Evropě je důležitý chybějící článek evropské páteřní sítě," dodal.
Dalším tématem dnešního jednání bude řešení dopadů energetické krize na železniční dopravu. Výsledkem dnešního jednání by měl být seznam opatření pro úspory. Podle Kupky mezi ně patří třeba využívání nových úspornějších lokomotiv, výměna osvětlení nebo změna režimu výhřevu výhybek.
Ministři budou rovněž jednat o způsobech zatraktivnění železniční dopravy pro cestující. Jde jednak o vyšší komfort ve vlacích, ale třeba i o možnost pořídit si jednotnou celoevropskou jízdenku pro cestování na železnici.
Kromě zástupců členských zemí EU se dnešního zasedání účastní také představitelé Ukrajiny, Moldavska, Švýcarska nebo Norska.
Související
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
Kupka naznačil, že Svoboda bude odvolán z čela Správy železnic
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák