Důchody jsou prvorepublikový přežitek? Marksová promluvila, přišla reakce

Praha - Vdovské a vdovecké důchody, které v současnosti pobírá více než 700 tisíc lidí, jsou podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) prvorepublikový přežitek. Doufá, že budou zrušeny. Proti tomu se ale ohradila expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.

Původním účelem vdovských a vdoveckých důchodů bylo mimo jiné zabezpečit seniory po smrti partnera. Podle Marksové ale nyní, kdy pracují ženy i muži, ztrácejí smysl. Upozornil na to magazín Týden s tím, že sama ministryně návrh na zrušení pozůstalostních důchodů v žádném případě podávat nechce.

"Je mi jasné, že je to trochu rouhavá myšlenka, přesto ji vyslovím nahlas. Například vdovské důchody vnímám coby prvorepublikový přežitek. Věřím, že někdy v budoucnosti budou zrušeny," uvedla Marksová. "Ženy nyní už nejsou tolik odkázané na příjem muže," dodala.

Přiznává, že lidé jsou na tento typ důchodů stále ještě zvyklí. "Navíc tu pořád existuje nerovnost mezi důchody žen a mužů, i proto musíme být v otázce vdovských důchodů citliví," podotkla Marksová. Za milník, kdy by o budoucnosti vdovských penzí mělo být rozhodnuto, považuje podle magazínu okamžik sjednocení věku odchodu do důchodu u mužů a žen. 

Podle expertky ODS pro sociální oblast Kohoutové ale Marksová neumí udělat nic s důchodovým systémem. "Jediné, co umí s důchodovým systémem udělat je, že říká, že zruší druhý důchodový pilíř a že zřejmě nebude oproti původnímu sliu valorizovat tak vysoko jako loni. Nevidí, v jakém je důchodový systém mínusu a nic se s tím nesnaží udělat," řekla Kohoutová serveru EuroZprávy.cz.

Marksová se podle Kohoutové rovněž nesnaží stabilizovat důchodový systém. "Jediné, co jí napadne, je takováhle hloupost. To pak může říct, že zruší i sirotčí důchody, protože k ničemu nejsou. Průměrný důchod je kolem jedenácti tisíc korun a pozůstalostní důchody budou splňovat svůj účel do té doby, dokud budou důchody takhle nízké. Jestliže se s tím systémem něco neudělá, tak vždy budeme pozůstalostní důchody potřebovat," dodala expertka.

"Až budou důchody tak vysoké, že si budeme moci dovolit říct, že část je například děditelná, nebo že rozdělíme to, co odvádíme státu na státní důchod a na to, co si spoříme, tak pak si můžeme říct, že po patnácti až dvaceti letech se můžeme bavit o tom, jestli jsou pozůstalostní důchody ještě zapotřebí. Ale to si můžeme říct ve chvíli, kdy nám důchody porostou, v tomto systému si to ale nedokážu představit. Paní ministryně by měla jít a žít plnohodnotným životem měsíc za to, co dostane jen z důchodu," uvedla pro EuroZprávy.cz Kohoutová.

Následně v tiskové zprávě odbornice na sociální problematiku přiznala, že resort práce a sociálních věcí je bezesporu velmi náročná instituce, která třímá v rukou osudy drtivé většiny občanů naší republiky. "A je třeba, aby vytvářela férová a čitelná pravidla, protože jen ta mohou pomáhat skutečně potřebným. Pokud se tak neděje, musí vedení ministerstva sáhnout k oklešťování sociálních dávek a nesystémovému „škudlení"," dodala.

Podotkla, že takovým příkladem může být škrtání finanční pomoci lidem, kteří se mohou bránit jen problematicky, nebo na to nemají síly. "Je nevkusné, pokud jako první paní ministryni napadnou ti, kteří ztratili svou životní partnerku nebo partnera. Přijde mi nevhodné připomínat obtížnost takové situace, zvláště když se nejčastěji týká občanů v důchodovém věku. Pokrytectví celého nápadu tkví ještě v tom, že padl několik dní poté, co vládní poslanci výboru pro sociální politiku schválili nárok na desítky milionů pro vybrané odboráře a vybrané zástupce tripartity na tzv. „sociální dialog"," reaguje Kohoutová.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová důchody Lenka Kohoutová

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy