Jak se vypořádat s důchodovou reformou Nečasovy vlády? Politik má řešení

"Tzv. „penzijní reformy" se vydává za vhodný prostředek, jak neprohlubovat deficity důchodového účtu. Podobnou mantru používala pravice ve visegrádských zemích, např. Polsku a Slovensku. Stejně argumentovala i ta v Pobaltí. Naše pravice ve svých vyjádřeních pokračuje tak, jako kdyby vlády v Polsku, Maďarsku či na Slovensku v předešlých letech do 2. pilíře žádným způsobem nezasáhly," zamýšlí se na webu strany.

"S odstupem doby je zřejmé, že trend tzv. „penzijních reforem" ve střední a východní Evropě neuspěl. Rozpočtové dopady reforem vlády přinutily, aby se druhých pilířů vzdaly nebo je podstatně zredukovaly. Je známo, že v některých případech – v Maďarsku či Slovensku – stát musel (po vyvedení části prostředků na účty soukromých společností) vydávat nemalé finanční prostředky na sanaci veřejného systému. V podstatě ve všech zemích regionu se v posledních pěti letech výrazně snížily odvody do 2. pilíře a státem garantovaný systém znovu posílil. Ještě poučnější je srovnat stav veřejných financí v konkrétních zemích po přijetí a po zrušení (či alespoň zmírnění) tzv. „penzijní reformy"," dodal.

V Maďarsku, které bylo premiantem v převedení veřejných prostředků do soukromých fondů, podle Pícla po dobu trvání reformy veřejný dluh vytrvale stoupal. "Když Orbánova vláda příspěvky do 2. pilíře v roce 2010 zásadně znevýhodnila, veřejný dluh se snížil. Závislost mezi růstem veřejného dluhu a zaváděním 2. pilíře naznačuje tehdejší iniciativa maďarské vlády. Spolu s dalšími vládami regionu požadovala po Evropské komisi, aby si mohla odečíst příslušnou část schodku veřejných financí – pochopitelně jako „cenu reformy"," uvedl.

I v Polsku, kde zavedla pravicová Občanská platforma tzv. „reformu penzí" krátce po Maďarsku, se prý začalo od tzv. „reformy" odvracet skoro v téže době jako v Maďarsku. Nejinak tomu bylo na Slovensku, kde Dzurindova vláda spustila tzv. „důchodovou reformu" v roce 2004, snížil Ficův SMER v minulých letech příspěvky do soukromých fondů o více než polovinu. "Negativní dopad na veřejný dluh zde není tak zřejmý jako v Maďarsku či Polsku, přesto se v důsledku vyvedení prostředků z prvního pilíře dostala Slovenská sociální pojišťovna do výrazného schodku hospodaření. Její deficit musela vláda sanovat ze státního rozpočtu," popisuje.

Pobaltské země zatím od soukromého penzijního pilíře zcela neodstoupily, v posledních letech jej ale dost podstatně modifikovaly. "Dokonce i v Estonsku, které má nízký státní dluh, vedla tzv. „reforma" k rozpočtovým problémům. Změny v tzv. „reformě" umožnily po roce 2009 znovu hospodařit s mírně přebytkovými rozpočty. Litva a Lotyšsko si vedly během krize podstatně hůře, přesto obě země začaly cíleně a promyšleně znovu navyšovat příspěvky do veřejného pilíře," podotkl.

"Jak je patrno, tzv. „penzijní reformy" jsou významným faktorem rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy, nejsou ale samozřejmě faktorem jediným. Zkušenost zemí střední a východní Evropy podává vcelku dobrý obraz o dopadech tzv. „penzijních reforem" v regionu. Ačkoliv měly vést ke stabilizaci veřejných financí a tedy stabilizaci veřejného dluhu, v mnoha případech vedly k opaku, k jejich nárůstu. Přirozeně právě tato zkušenost by měla být ponaučením i pro Českou republiku, jak se vyrovnat s tzv. „důchodovou reformou" Nečasovy vlády," uzavřel Pícl.