Jak by měla vypadat důchodová reforma? Češi promluvili, závěry jsou zajímavé

Většina (71 % - součet odpovědí „rozhodně potřebné" a „spíše potřebné") by změnu důchodového systému uvítala a naopak menšina (14 % - součet odpovědí „spíše nepotřebné" a „rozhodně nepotřebné") považuje změnu za nepotřebnou. Velké procento lidí si není jisto a neví, zda je změna systému nutná.

Změnu důchodového systému by častěji přivítali lidé s dobrou životní úrovní (75 % z nich si bylo pro změnu systému), pro změnu systému však byli ve většině případů i lidé, kteří deklarovali, že jejich situace není ani dobrá a ani špatná (69 %) a lidé, kteří svoji situaci hodnotili jako špatnou (66 %). Přesvědčení, že důchodový systém je třeba změnit, sílí s přibývajícím věkem občanů, kdy mladší lidí spíše neví, zda je současný systém nastaven správně.

S ohledem na dřívější měření se průzkum nijak výrazně neliší od minulých dvou let a kopíruje určitý zlom, který nastal v roce 2013, kdy nastal razantní nárůst počtu lidí nespokojených s důchodovým systémem, což souviselo se zavedení tzv. druhého důchodového pilíře, v rámci nějž si mohli občané spořit k důchodu garantovanému od státu, informuje soc.cas.cz.

Jak by měla důchodová reforma vypadat?

Největší míru souhlasu měla varianta zpětného rozdělení spoření na důchod na dva pilíře, kterou podpořilo 42 %, což bylo pouze dvě procenta více než podíl lidí, který byl proti této variantě (40 %). Tato varianta měla zároveň největší počet nerozhodnutých lidí.

O něco více než třetina respondentů by byla pro dvě jiné varianty: (1) prodloužení povinné doby pojištění a (2) zvýšení povinného sociálního pojištění, případně zvýšení daní. V obou případech se pro tyto varianty vyslovilo 34 % občanů.

Zbylé dvě varianty – prodloužení odchodu do důchodu a snížení vypláceného důchodu – měli velmi malou podporu: 12 %, respektive 11 %. U těchto dvou variant zároveň panovala největší míra nesouhlasu. Vzhledem ke skutečnosti, že ani jedna z variant neměla nadpoloviční podporu, si občané případné změny důchodového systému představují jinak.

Občané, kteří se předtím vyjádřili, že chtějí změnu důchodového systému, byli nejčastěji pro variantu rozdělení spoření na dva pilíře, nicméně i zde podpora nepřekročila nadpoloviční většinu a činila 46 %, byť souhlas převážil nad nesouhlasem.

Podpora ostatních variant ze strany lidí, kteří by souhlasili se změnou systému, nepřekročila 40 %. Takže ani lidé, kteří vysloveně souhlasili se změnami, nebyli příliš spokojeni s nabízenými variantami změn.

Při bližší analýze vyplynuly u jednotlivých opatření některé zajímavé skutečnosti, a sice že varianty (1) zvýšení daní a sociálního pojištění a (2) prodloužení povinné doby pojištění ve stejné míře podporovali lidé bez ohledu na svoji materiální situaci. Tuto variantu vždy podporovala přibližně třetina respondentů, ať už hodnotili svoji materiální situaci jako „dobrou", „ani dobrou a ani špatnou"nebo „špatnou".

Z hlediska genderu vykazovalo statisticky významnou odlišnost opatření rozdělení spoření na důchod na dva pilíře, pro nějž byly častěji ženy (45 %) než muži (39 %).

Z hlediska politické profilace, respondenti hlásící se myšlenkově k levici nejvíce (42 %) podporovali variantu zvýšení sociálního pojištění a daní, kdežto lidé, kteří se označili za pravicově smýšlející, nejvíce podporovali (51 %) rozdělení spoření na dva pilíře. Nicméně zvýšení sociálního pojištění adaní mělo relativně vysokou podporu (30 %) i u pravicově založených respondentů a na druhé straně i rozdělení spoření bylo podpořeno více než třetinou levicově smýšlejících lidí (38 %).

Pokud se podíváme na voliče jednotlivých stran, pak můžeme nalézt dvě opatření, která byla podpořena alespoň z jedné třetiny voliči všech politických stran zastoupených v nynějším parlamentu: (1) zvýšení sociálního pojištění a daní; a (2) rozdělení spoření na dva pilíře. Možná poněkud překvapivě vyjádřili malou podporu zvýšení sociálního pojištění a daní voliči KSČM (34 %), přičemž jejich podpora byla prakticky stejná jako u voličů TOP09 (33 %) a menší než u voličů ODS (37 %). Podobnou situaci lze pozorovat i u opatření týkajícího se prodloužení povinné doby pojištění, kterou podporovali stejně voliči KSČM (29 %) a ODS (28 %).