Důchody jsou a budou, musí se ale změnit systém, ukázala studie

Studii, která popisuje reformy v sousedních zemích, ve Švédsku, Švýcarsku, Pobaltí a Latinské Americe, se Úřad vlády chystá zveřejnit na webu v pondělí. Materiál má ČTK k dispozici.

"Současný průběžný důchodový systém udržitelný je - bez ohledu na demografické stárnutí. Podle dlouhodobých projekcí se demografické parametry ani do roku 2080 nezmění do té míry, aby byly příčinou rozvratu systému," řekl novinářům k výsledkům studie šéf premiérových poradců Vladimír Špidla. Podle něj bude možné nynější systém penzí v Česku bez zásadní reformy udržet, pokud správa dokáže zareagovat na změny na trhu práce a na nástup robotů. Z jejich činnosti by se měly například platit odvody. Kondici soustavy zlepší také zvyšování mezd, z nichž poplynou vyšší odvody.

Studii vypracoval vládní odbor analýz. Popisuje v ní změny penzijních systémů v cizině, jako třeba povinné spoření na stáří ve fondech i ústup od něj. Podle autorů, kteří se netají svým levicovým pohledem na důchodovou soustavu, hlavním důvodem reforem "byla snaha určitých ekonomických lobby včetně penzijních společností" získat finance. Na materiálu se podílel mimo jiné šéf vládního analytického odboru a expert ČSSD na evropské fondy Michal Pícl či Vít Klepárník, který dřív založil levicový myšlenkový institut Cesta.

Povinné spoření do fondů zavedlo v minulosti Polsko, Slovensko i Maďarsko. Polsko a Slovensko povinné příspěvky po pár letech snížily, Maďarsko systém ukončilo. Maďarský postup sklidil kritiku, mluvilo se o znárodnění. V Česku před pár lety reformu provedla pravicová vláda, změny byly ale proti jiným zemím mírné. Zájemci si mohli od roku 2013 dobrovolně přesměrovat do fondů část odvodů - tři procenta základu příjmu. Museli k tomu přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Sobotkova vláda tento druhý pilíř zrušila. Studie ji chválí.