Srovnání důchodů: Mají se lépe senioři v Česku, nebo na Slovensku?

V roce 1992 se v české části tehdejšího Československa vyplácelo 1,8 milionu starobních důchodů a v roce 2005 v ČR pak 1,99 milionu, letos na konci září to bylo již 2,4 milionu. Na Slovensku v roce 2005 pobíralo starobní důchod 912.300 lidí, letos na konci třetího čtvrtletí téměř 1,06 milionu. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a slovenské Sociální pojišťovny.

Průměrný slovenský starobní důchod letos v září činil 427,80 eur, což je v přepočtu 10.927 korun. Průměrný český důchodce měl o 900 korun víc, a to 11.828 Kč. Pokud šli lidé v Česku do penze předčasně, dostávali průměrně 10.548 korun měsíčně. Na Slovensku to bylo 10.377 korun, tedy 406,26 eur.

Čeští senioři měli loni v průměru 42,9 procenta průměrné mzdy. Ta loni činila 27.575 korun. Na Slovensku byl poměr vyšší, odpovídal 45,77 procenta průměrného výdělku. Ten dosahoval 912 eur (23.307 korun).

Slovenský důchod byl nižší i v době společného státu. V roce 1992 na Slovensku průměrná starobní penze činila 2199 korun, v české části Československa to bylo 2413 korun. V roce 1993 po vzniku samostatných republik si Slováci přilepšili na 2532 korun, Češi na 2734 korun.

Slovenský důchodový systém prošel reformou. Od roku 2004 se zavedlo spoření ve fondech, a to devět procent z hrubé mzdy. Byla to asi polovina důchodových odvodů. Pro mladé lidi bylo fondové šetření na stáří povinné. Cílem bylo zajistit udržitelnost veřejného systému penzí. Lidé tak ze státního pilíře měli mít jen část penze, druhou část pak z fondů. Ve fondovém pilíři spořilo přes 1,5 milionu lidí. Systém o pár let později proměnila levicová vláda Roberta Fica. Spoření ve fondech je dobrovolné, bylo možné z druhého pilíře vystoupit a spořená částka klesla z devíti na čtyři procenta.

Také v Česku chtěla pravicová vláda před několika lety systém reformovat. Ve srovnání s jinými zeměmi změny, které prosadil kabinet Petra Nečase (ODS), radikální nebyly. Zájemci si mohli od roku 2013 dobrovolně přesměrovat do fondů část odvodů - tři procenta základu příjmu. Museli k tomu přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Levice systém kritizovala. Sociální demokraté před volbami v roce 2013 prohlašovali, že pokud budou vládnout, reformu zruší. Sobotkův kabinet zrušení pak prosadil. Ve druhém pilíři si spořilo 84.500 lidí.