Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce do konce února poslat vládě důchodovou novelu, která by zvýšila poměr pevné části penze k průměrné mzdě z devíti na deset procent a zvedla o 1000 korun penzi lidem nad 85 let.
Návrh legislativního plánu představil sociálnímu výboru Sněmovny náměstek pro legislativu ministerstva Petr Hůrka. Návrhy vycházejí z programového prohlášení vlády, která nezískala důvěru a je v demisi.
Úřad na podzim připraví také nařízení o růstu platů ve veřejném sektoru či pravidelné předpisy o zvyšování penzí, s úpravou předepsaných nákladů na bydlení či hranic příjmu pro výpočet nemocenské.
Důchodová novela je už podle Hůrky připravena, nyní se k ní shromažďují připomínky na ministerstvu. Pak se k ní budou moci vyjádřit ostatní resorty, odbory či zaměstnavatelé. Lhůta pro jejich případné výhrady bude ale zkrácená.
Zvýšení penze o tisícikorunu lidem nad 85 let má pokrýt náklady na náročnější péči ve vyšším věku. Nyní se důchod zvedá při dosažení sta let, a to o 2000 korun.
Pevný díl penze, který je pro všechny stejný, by měl nově odpovídat deseti místo nynějších devíti procent průměrné mzdy. Tento model by ale podle propočtů ČTK zbrzdil růst důchodu větší části seniorů a seniorek. Pokud by se platil už letos, při valorizaci by si pohoršili lidé s důchodem vyšším než 11.200 korun. To jsou zhruba tři pětiny seniorů a seniorek. Změna by pomohla lidem s nízkou penzí. Snížila by ale zřejmě také významně výdaje na růst důchodů.
Novela zákoníku práce by měla podle představ ministerstva práce platit od ledna příštího roku. Stanovit by měla vzorec pro růst minimální mzdy. Dosud o zvýšení rozhodovala vláda. Zaměstnavatelé požadovali navázání nejnižšího výdělku na růst ekonomiky či průměrné mzdy, aby bylo zvyšování předvídatelné a nezáviselo na vůli politiků.
V září plánuje ministerstvo předložit novelu o sociálním zabezpečení se snížením odvodů o 500 korun pro ty, kteří dojíždějí za prací. Opatření by mělo platit od ledna 2020. Pokud by tuto slevu získali všichni pracovníci, systém důchodového pojištění a sociálního zabezpečení by přišel zhruba o 26 miliard ročně.
Související
Jurečka chce, aby Pavel promluvil hnutí ANO do duše ohledně důchodů
Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
důchodová reforma , Ministerstvo práce a soc. věcí , důchody , Minimální mzda , mzdy / platy
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák