Praha - Sociální bydlení v Česku by mohlo v budoucnu být nejen v sociálních bytech, ale i v obecních ubytovnách. Lidé v bytové nouzi by totiž mohli žít v takzvaných sociálních domovech. Tato zařízení by patřila obcím, na pořízení a provoz by jim poskytoval dotace stát.
Vyplývá to z podkladů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o základních východiscích zákona o sociálním bydlení. Materiál má ČTK k dispozici. Záměr zřídit obecní ubytovny kritizuje Platforma pro sociální bydlení. Podle ní by lidem v nouzi pomohly sociální byty, ne další ubytovací zařízení.
Podle legislativního plánu Babišovy vlády v demisi by zákon o sociálním bydlení měl platit od ledna 2021. MMR by mělo letos v říjnu představit obrysy zákona, tedy takzvaný věcný záměr. Se zákonem počítala už Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma, kterou ale chystalo ministerstvo práce, měla původně platit od loňska. Koalice se na ní za minulé volební období shodnout nedokázala. Lišily se hlavně představy ČSSD a ANO o tom, kdo má mít na sociální byt nárok a kdo ho má potřebným zajišťovat.
Podle záměru ministerstva pro místní rozvoj by do sociálního bydlení spadaly sociální byty, které už obce mají, a také sociální domovy. Tato ubytovací zařízení by podle autorů byla pro lidi "bez kompetencí k samostatnému bydlení, neschopné či neochotné plnit povinnosti spojené s nájemním bydlením".
Ubytování v sociálním domově by mohlo být podle materiálu dlouhodobé. Obyvatelé by neměli nájemní smlouvu, ale smlouvu o užívání prostoru. Na pořízení, opravy a provoz zařízení by obce dostávaly dotace od státu. Podle podkladů by stát přispíval na fungování všech sociálních domovů. Jakou část nákladů by hradil a kolik by platili nájemníci a radnice, ale není zatím jasné.
Související
Vláda upraví kvůli uprchlíkům podmínky pro nájem sociálních bytů
Návrh ČSSD vymezuje sociální bydlení, omezuje nájemné i jeho zvyšování
Sociální bydlení , Ministerstvo pro místní rozvoj , Bydlení
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 38 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek