Za růst schodku penzijního systému může hlavně zastropování věku pro odchod do důchodu

Kvůli pravidelnému přidávání by přitom rostly ročně zhruba o 15 miliard. Vyplývá to z konvergenčního programu ČR, který připravilo ministerstvo financí.

Důchodový věk se v Česku postupně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Po roce 2030 by se měl dostat na 65 let. Minulá vláda ČSSD, ANO a lidovců rozhodla o zastropování na této hranici. Věk by se měl sice pravidelně přehodnocovat, budoucí kabinety ale nemají povinnost ho upravovat. Valorizace je od letoška vyšší. Přidává se o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny a o růst cen.

Ministerstvo financí vycházelo z aktuální projekce do roku 2070. Propočty zohlednily pevný důchodový věk, demografický vývoj, růst mezd i produktivity a dosavadní důchodové odvody 28 procent z hrubého výdělku. Výsledky jsou podle konvergenčního programu "citelně horší" než v projekci z roku 2015. Ta ukazovala, že schodek důchodového systému by mohl kolem roku 2060 činit necelá dvě procenta HDP (hrubý domácí produkt). Podle nových propočtů s pevným věkem a s vyšší valorizací by ale výdaje na penze měly překročit příjmy o téměř čtyři procenta HDP.

"Podle propočtů ministerstva financí zhoršuje saldo penzijního systému v roce 2060 nejvíc zastropování důchodového věku... Absolutním zastropováním věku odchodu do důchodu došlo k růstu ročních výdajů na důchody v dnešních relacích o cca 75 miliard korun a změna valorizačního vzorce navýší výdaje o dalších cca 15 miliard," stojí v konvergenčním programu.

Podle něj by vybraná suma na důchody měla být po celou dobu do roku 2070 stabilní, i když se počet a podíl seniorů výrazně zvedne. Důvodem je zvyšování produktivity a výdělků. Příjmy penzijního systému by měly zůstat po celou dobu na 7,9 procenta HDP.

Také výdaje budou podle ministerstva financí "v podstatě stabilní", ale jen do té doby, dokud se bude odsouvat věk nástupu do penze. To totiž brzdí růst počtu důchodců a důchodkyň. Do roku 2030 by se měl schodek penzijního systému pohybovat kolem 0,3 procenta HDP. Zastropování ve 30. letech a odchod takzvaných Husákových dětí na odpočinek povede podle ministerstva "k poměrně dramatickému nárůstu výdajů". Dostat by se měly před rokem 2060 z nynějších zhruba devíti na 11,7 procenta HDP.

Podle výsledků studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přestat pracovat většinu z nich nenutí ani zdraví. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál.

Studie ukázala, že podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je v Česku a na západě srovnatelný. Podobné je to i s podílem lidí, kteří mají určitá omezení. Češi a Češky na tom nejsou hůř ani v mentálním zdraví. Zatímco počet pracujících lidí nad 60 let v cizině klesá postupně, v Česku se propadá náhle právě s oficiálních důchodovým věkem. Přitom se většině lidí po nástupu do důchodu výrazně propadne příjem.

Babišova vláda v demisi mluví o tom, že jejím cílem je vypracovat důchodovou reformu. Zatím přišla s návrhem novely, která posiluje solidární část důchodu a oslabuje část zásluhovou. Podle menšinového kabinetu ANO to má být základ pro budoucí reformní změnu.