Jak to bude s důchody? Reforma v nedohlednu. Chystáme aktivitu, která je zatím tajná, řekla Maláčová

"Připravujeme aktivitu, která je ještě v tuto chvíli tajná. Je to soubor kroků, kde bychom právě chtěli zapojit zákonodárce do celého procesu," řekla sněmovnímu sociálnímu výboru před nedávnem ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poté, co se opoziční poslanci zajímali o přípravu reformy penzí a vznik důchodové komise. Některé strany o její sestavení žádají a chtějí do ní vyslat své experty. Zmínila to ODS, Piráti, STAN či TOP 09.

První Babišova vláda ANO nastoupila loni v prosinci, důvěru nezískala. Druhý Babišův menšinový kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů začal úřadovat koncem června, důvěru má od 11. července. V programovém prohlášení slibuje, že vytvoří tým pro reformu, který připraví řešení se "standardem plošného zabezpečení na principu solidarity" a posílením zásluhovosti. Uvádí, že chce v důchodové reformě "konkrétní kroky bez zdlouhavých diskusí". Podstatou má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Stejně jako nynější kabinet psala ve svém programu o reformě i první Babišova vláda.

Maláčová v srpnu ve Sněmovně řekla, že by v září chtěla mít a zveřejnit harmonogram důchodové reformy. V polovině září pak oznámila, že svůj návrh sociální demokraté odeslali hnutí ANO. Podrobnosti nepřiblížila. Začátkem října ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že se koaliční strany dohodly na dvou tématech reformy, a to na možném dřívějším odchodu do penze pro vybrané profese a řešení nižších penzí žen.

Podle expertů a některých politiků tato dvě vybraná témata důchodovou reformu nepředstavují a vláda by měla hledat řešení k zajištění udržitelnosti penzí. Měla by se zajímat o to, jak bude systém vypadat, odkud bude mít příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou muset spořit lidé.

Podle propočtů totiž nebude penzijní soustava bez reformních změn udržitelná. Problém by mohl nastat po polovině 30. let, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti. Výdaje by tak mohly podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva práce být ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek mohl činit ročně téměř 200 miliard korun.

Podle premiéra Babiše by měl být důchodový účet oddělený od státního rozpočtu. Plynuly by na něj odvody a vyplácely se z něj penze. ČSSD o správnosti tohoto kroku přesvědčena není. Příjmy z odvedeného pojistného byly totiž už teď léta nižší než výdaje a miliardy na důchody poskytovala státní pokladna. Letos je systém v mírném přebytku díky rekordní zaměstnanosti a růstu mezd.

ANO a také vládní program vycházejí z návrhů profesora Jaroslava Vostatka ze soukromé Vysoké školy finanční a správní, který byl členem důchodové komise za minulé vlády. Navrhoval, aby se penze skládala ze solidárního rovného důchodu od státu a ze zásluhového důchodu podle odvodů. Upravit se pak mělo sociální pojistné i daně. Pravicové strany záměr kritizovaly, podle nich měl vést ke snížení penzí a výdajů na ně. Návrh se nelíbil ani ČSSD a odborům. Výhrady mají i někteří politici ANO, návrh se jim zdá příliš radikální.

Někteří vládní politici označovali za první krok k reformě důchodovou novelu, kterou kabinet v létě prosadil. Podle ní se důchod bude valorizovat stejně jako dosud, jen se přidávané peníze jinak rozdělí. Větší část z nich poputuje do pevné části důchodu, která je stejná pro všechny, a menší část do procentní výměry podle odpracovaných let a výše odvodů. Posílí se tak solidarita a oslabí zásluhovost. Někteří kritici mluví o cestě k rovnostářství. Změna by měla znamenat ale zbrzdění každoročního růstu výdajů na důchody.