SKarty skončí! Poslanci podpořili jejich zrušení. Jediná TOP 09 byla proti

Praha - Kontroverzní projekt sKaret s největší pravděpodobností brzo skončí. Poslanci totiž v úterý po mnohahodinové diskuzi podpořili senátní návrh na jejich zrušení. Mezi řečníky přitom až na výjimky vystupovali pouze zástupci opozice a například premiér Petr Nečas (ODS) či ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na schůzi vůbec nedorazili.

Byla to poněkud zvláštní schůze Poslanecké sněmovny. Téměř čtyři hodiny plísnili poslanci opozičních stran vládní koalici za podle nich zcela nepovedený projekt sKaret. Jindy aktivní řečníci vládních stran totiž na jednání buď vůbec nedorazili, anebo tiše seděli ve svých lavicích. Na obranu projektu nakonec vystoupila pouze ministryně práce Ludmila Müllerová a její dva straničtí kolegové z TOP 09 poslanci František Laudát a Jaromír Drábek.

TOP 09 také byla nakonec jedinou stranou, která chtěla návrh na zrušení sKaret zamítnout. Zbytek poslanců je ale přehlasoval, a tak bude návrhem zabývat výbor pro sociální politiku a následně musí své rozhodnutí poslanci ještě jednou potvrdit ve třetím čtení.

Premiér nebyl k nalezení

Největší salva kritiky přitom při jednotlivých projevech mířila na adresu premiéra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. Ty kritizoval třeba předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, když je vinil, že včas nezastavili "řádění podnikatelského klanu úředníka Šišky" a zároveň vyzval ministry k tomu, aby projekt ukončili způsobem, který nebude stát poplatníky žádné další peníze. Řada dalších řečníků pak zopakovala své výhrady k systému sKaret, nejčastěji přitom opakovali nepřípustnost předávání osobních údajů o lidech soukromému subjektu.

Ostřejší výroky však padaly zejména k tomu, že se na projednávání očekávaného návrhu premiér vůbec nedostavil. Ostatně jako prakticky všichni ostatní mužové z vlády. Svá ministerská křesla v Poslanecké sněmovně totiž obsadili pouze ženy z Nečasovy vlády.

Nejvíce byl přitom premiérovou nepřítomností pobouřen předseda Věcí veřejných Vát Bárta, který dokonce navrhoval, aby bylo projednávání bodu odloženo do doby, než se premiér do Poslanecké sněmovny dostaví. "Ministryně Müllerová je neetickým a nechutným štítem někoho, kdo nemá odvahu vystoupit," vzkázal na premiérovu adresu Bárta s tím, že si Nečas počíná velmi "nechlapsky". "Hlavní řečníci koalice jaksi zmizeli," zavtipkoval si na adresu vlády rovněž poslanec LEV 21 Jiří Paroubek a sKarty dále označil "mokvající vřed současné koalice".

Ministryně Müllerová chce pomoci při rušení sKaret

Ač TOP 09 nepodpořila zrušení celého projektu, je ministryně práce a sociálních věcí podle svých slov připravena co nejvíce napomoci tomu, aby tím netrpěli lidé pobírající dávky. "Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne přijmout návrh, tak bude nutné zásadně přepracovat návrh, aby nedocházelo k vážným problémům při výplatě dávek. Náš úřad je připraven tuto předlohu přepracovat," řekla ministryně. Ta však dále připomněla, že zrušení systému je porušením smlouvy s Českou spořitelnou a ta tak bude moci po státu případně žádat náhradu ušlých škod.

Na závěr rozpravy se rovněž mikrofonu ujal i bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), který je de facto duchovním otcem celého projektu. Ten zavedení sKaret hájil tím, že jako ministr si mohl buď vybrat šetření nákladů států v podobě nového systému, nebo další škrtání v sociálních dávkách. Dále také řekl, že systém sKaret je doložitelně funkční a rovněž prokazatelně šetří státu peníze.

Související

Prezident Miloš Zeman s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou

Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě

Prosazení zákona o sociálních službách v Česku či zrušení sKaret, s nimiž si měli potřební povinně vybírat dávky z bankomatů, řadí mezi své dosavadní úspěchy Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Za dvě desetiletí existence přispěla k přijetí řady novel ke zlepšení života handicapovaných. ČTK to řekl předseda rady Václav Krása. Dvacáté výročí NRZP oslavila dnes v Jízdárně Pražského hradu.
Ilustrační foto

Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem

Bratislava - Slovensko plánuje zřídit občanům zvláštní účty s platební kartou, na který by obyvatelé země dostávali sociální dávky a jiné příspěvky. Zřízením centrálního registru chce stát kromě jiného získat přehled o platbách, které posílá občanům, informovalo ministerstvo financí. Podobný systém sociálních karet rozběhlo v minulosti Česko, po kritice byl tento způsob vyplácení dávek ovšem zrušen.

Více souvisejících

sociální karta Poslanecká sněmovna top 09

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 4 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 4 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 7 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy