Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem

Bratislava - Slovensko plánuje zřídit občanům zvláštní účty s platební kartou, na který by obyvatelé země dostávali sociální dávky a jiné příspěvky. Zřízením centrálního registru chce stát kromě jiného získat přehled o platbách, které posílá občanům, informovalo ministerstvo financí. Podobný systém sociálních karet rozběhlo v minulosti Česko, po kritice byl tento způsob vyplácení dávek ovšem zrušen.

Záměr slovenského projektu počítá s tím, že na státní účet, takzvanou elektronickou peněženku, by Slováci dostávali nejen sociální dávky, ale také důchod, nemocenskou, stipendia nebo přeplatky na daních. Peníze z tohoto účtu by si jeho majitel mohl vybrat pomocí platební karty nebo jistou částku převést na svůj účet v komerční bance.

Od nového systému vyplácení státních dávek si slovenské ministerstvo financí slibuje také úsporu nákladů, protože v současnosti se značný podíl těchto plateb uskutečňuje v hotovosti. Ministerstvo zvažuje, že projekt realizuje ve spolupráci se státní Slovenskou poštou, která má na pětimilionovém Slovensku zhruba 1500 poboček.

Chystaný slovenský projekt vyplácení dávek nebude novinkou. Podobný systém fungoval v Česku, kde ho stát realizoval ve spolupráci s Českou spořitelnou. Sociální karty, které zavedl resort pod Drábkovým vedením, měla spořitelna provozovat do roku 2024. Převzalo je 277 550 lidí, dalších 4070 je odmítlo.

Celkem přes tyto účty od jejich zavedení do zrušení, tedy zhruba za rok a půl, protekly dávky za 18,48 miliardy korun. Projekt kritizovala rada postižených, odbory, tehdejší opoziční a později i koaliční politici, ombudsman či ochránci soukromí. Zákonodárci přijali loni senátní zákon, který systém zrušil.

Kriticky se ke kartám vyjádřila i generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková. „Největší chybou projektu bylo, že celý koncept vůbec nerespektoval možnosti a životní podmínky plánovaných uživatelů. Byl založen na zcela mylném hodnocení rozsahu a forem zneužívání dávek, takže nikdy nemohl naplnit avizované cíle."

Podle Drábka (TOP 09) bylo cílem karet ušetřit čtvrt miliardy korun za náklady spojené s poštovním doručováním, což by se také stalo při plném rozjezdu projektu. "Důležité je, že vynaložená částka se měla mnohokrát vrátit v úspoře. Nakonec i dnes ministr Koníček mluvil o tom, že za zhruba tři čtvrti roku postupného rozjezdu sKaret se uspořilo asi 40 milionů korun, takže je vidět, že úspory nebyly pouze nakreslené, ale reálné," prohlásil v srpnu 2013 Drábek pro ČT.

"Každá nová věc sklízí hodně kritiky. I Eiffelova věž v Paříži, když byla postavena, sklízela velkou kritiku. Po čase se něco takového stane normálním. To, že jednou stát přistoupí k elektronické výplatě sociálních dávek tak, jak je to v řadě jiných zemí, to je naprosto jasné," řekl pak v dubnu 2014 Drábek.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) musí nyní dořešit vyrovnání s Českou spořitelnou. Mluvčí resortu Petr Habáň pro ECHO24.cz přiznal, že už nějaká jednání se zástupci České spořitelny byla a budou. To potvrdil i Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny. „Dokud nebudou ukončena jednání s ministerstvem o náhradách vynaložených prostředků České spořitelny, nebudeme komentovat jejich průběh," dodal Pšeničný.

Související

Tomáš Dvorský Původní zpráva

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Více souvisejících

Slovensko sociální karta

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy