Poprask na úřadech práce: Hrozí kolaps, MPSV čeká právní bitvu

Praha - Systémem pro vyplácení dávek se budou zabývat soudci. Na Krajský soud v Brně se obrátila společnost Fujitsu Technology Solutions, která část programů pro úřady práce do konce roku 2013 zajišťovala. Žádá o odklad zákazu jejich používání. ČTK to řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Ministr práce v demisi František Koníček právní bitvy a spory kvůli systému očekává. Podle šéfa poslanců ČSSD a kandidáta na šéfa resortu práce Romana Sklenáka by lidé, kteří za nynější situaci mohou, měli nést odpovědnost.

Nový systém měly úřady práce od roku 2012. Ministerstvo práce pod vedením svého někdejšího šéfa Jaromíra Drábka ho pořídilo bez tendru, připojilo se jen k rámcové smlouvě ministerstva vnitra s firmou Fujitsu. Podle antimonopolního úřadu tak resorty porušily zákon o veřejných zakázkách. Před dvěma týdny definitivně zakázal programy používat, a to k 28. prosinci. O zákazu používání, ale do pěti měsíců po nabytí právní moci, rozhodl nepravomocně už loni v únoru. Proti verdiktu se ale ministerstva odvolávala.

Podle Sedláčkové společnost Fujitsu žádá o odkladný účinek. V případě schválení to může teoreticky znamenat odložení platnosti rozhodnutí ÚOHS. Odkladný účinek soud schvaluje pouze ve výjimečných případech. Žaloba firmy je čerstvá, soud ji obdržel 29. prosince loňského roku.

Společnost Fujitsu se u soudu brání proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Žádá o odklad zákazu používat systém do doby, než soud rozhodne. Odkladný účinek soud schvaluje pouze ve výjimečných případech. Žalobu od firmy obdržel 29. prosince.

"Ta právní bitva nebo spory nějaké budou. Dneska předjímat, nakolik a přesně čeho se budou týkat, je předčasné," řekl na tiskové konferenci Koníček. Podotkl, že smlouvu na systém, smluvní dodatky k ní i námitky různých institucí jsou "dědictví", které úřad musí řešit. Nepředpokládá, že by to byla otázka jen týdnů nebo měsíců. Připomněl i trestní podání a vyšetřování.

Generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková dnes oznámila, že kvůli změně systémů budou úřady nejspíš muset omezit úřední dobu pro klienty. Pracovníci totiž budou muset urychleně přepsat údaje lidí do staronových systémů.

Podle Koníčka je teď situace vážná, panuje totiž "bezesmluvní vztah" mezi firmou Fujitsu a vnitrem, a tedy ministerstvem práce. To o dalším zajištění provozu systému dál jedná. Ministr v demisi řekl, že se rozhodne do dnešního večera či do pátku.

Podle exministryně Ludmily Müllerové (TOP 09), která vystřídala Drábka, se resort do nynějších potíží nemusel dostat. "Měli jsme připraveno řešení situace již loni v červenci. Můj nástupce (Koníček) ho ale nevyužil," sdělila ČTK Müllerová.

MPSV vyplácí desítky miliard

Na dávkách nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) se v roce 2012 vyplatilo celkem 19,4 mld. Kč. To je o 2,1 mld. Kč méně než v roce 2011. V meziročním snížení výdajů sehrála roli změna právních předpisů dobrovolně pojištěných OSVČ a příznivější vývoj dočasné pracovní neschopnosti.

Podpory v nezaměstnanosti si v roce 2012 vyžádaly 8,7 mld. Kč, tedy o 1,6 mld. Kč méně než v roce 2011. Pokles byl způsoben především nižším průměrným počtem uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti (pokles z 132,4 tisíce v roce 2011 na 104,5 tisíce v roce 2012). Souvisel s meziročním poklesem počtu nově hlášených uchazečů o zaměstnání, s růstem počtu i podílu dlouhodoběji nezaměstnaných, kterým uplynula podpůrčí doba, a s legislativními úpravami účinnými od roku 2012, které zpřísnily podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) byly v roce 2012 cca 7,8 mld. Kč. Znamená to meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč. Výdaje se zvýšily proto, že přibylo vyplácených dávek souvisejících zejména se zvýšením částek životního a existenčního minima, zrušením sociálního příplatku, vyšším počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a růstem cen za bydlení.

Na dávkách pro osoby se zdravotním postižením se v roce 2012 vyplatilo 1,6 mld. Kč, z toho cca 1,0 mld. Kč byl příspěvek na mobilitu a 0,4 mld. Kč příspěvek na zvláštní pomůcku. Meziročně se tak výdaje snížily o 0,3 mld. Kč, a to v kontextu s náběhem nových dávek v prvním pololetí 2012 a vyššími výdaji na příspěvek na zvláštní pomůcky, který se kvůli nové právní úpravě vyplatil na konci roku 2011.

Výdaje na příspěvek na péči v roce 2012 meziročně vzrostly o 0,3 mld. Kč na 18,4 mld. Kč. Došlo také k nárůstu průměrného měsíčního počtu vyplacených příspěvků na 309,8 tisíce.

Výdaje na dávky státní sociální podpory byly v roce 2012 cca 35,5 mld. Kč. To je o 0,5 mld. Kč méně než v roce předchozím. Souvisí to převážně se snížením počtu dávek, od roku 2012 se zrušil například sociální příplatek.

Meziročně se výdaje na dávky státní sociální podpory snížily i navzdory výraznému nárůstu výdajů na příspěvek na bydlení o 1,1 mld. Kč. Vzrostl jak průměrný měsíční počet vyplacených příspěvků (cca o 20 tisíc na téměř 163 tisíc), tak průměrná výše vyplacené dávky z 2 726 Kč na 2 952 Kč v roce 2012.

 

Související

Více souvisejících

Úřad práce Ministerstvo práce a soc. věcí Jaromír Drábek

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy