Jak zatočit s ubytovnami? Křeček přišel s radikálním řešením

Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100.000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. Stát jim na ně poskytuje dávky, výdaje na ně výrazně rostou. Zatímco v prosinci 2012 se vydávalo 52.900 doplatků na bydlení, o rok později jich bylo už 77.800. Za loňský rok se vyplatilo 2,81 miliardy, za předloňský 1,67 miliardy. Důvodem je podle zprávy o vyplácení dávek nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat.

"Abychom odstranili tuto nemravnost, musí ubytovny převzít stát, aby peníze na sociální dávky nešly do soukromých rukou," uvedl na tiskové konferenci Křeček. Převzetí ubytoven státem a jejich neziskové provozování "na přijatelné úrovni" vidí jako jediné východisko z nynější situace.

Ombudsmanka Anna Šabatová v České televizi uvedla, že její úřad sdělí své stanovisko vládě, až bude právní úpravu sociálního bydlení projednávat. Stanovisko vznikne v debatě mezi ní a Křečkem. Za sebe řekla, že by nechtěla, aby sociální bydlení bylo na ubytovnách, nýbrž v bytech. Na sociálním bydlení by se podle ní měly podílet také obce. "Především by tam měla být silná ochrana těch lidí," podotkla k připravovanému zákonu.

Ministerstvo chystá novelu o hmotné nouzi

V ní chce pravidla pro přidělování doplatku vymezit. Návrh nepočítá s tím, že by ubytovny stát přebíral. "Především chceme zabránit tomu, aby majitelé ubytoven vybírali neúměrně velké částky v situaci, kdy jednu místnost obývá více lidí," sdělila ČTK přes mluvčího ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Podle ní by se tak měl stanovit maximální počet osob na místnost, dávka na pokoj by měla být také jen jedna. "Čím nižší kvalita bydlení, tím nižší dávka," dodala ministryně.

Podle Křečka v ubytovnách většinou končívají lidé, jimž nikdo nechce pronajmout byt. Pokud by se dávka na bydlení snížila na částku obvyklého nájemného, provozovatelé by přišli o zisk a zařízení by patrně zavřeli, míní Křeček. Dodal, že po převzetí ubytoven by stát měl hledat cestu, jak by jejich obyvatele začlenil do běžného života.

Stát už jednou selhal?

Podle předsedy Sdružení nájemníků ČR Milana Taraby je otázka, jestli v případě ubytoven neselhala provázanost státních institucí, které mají na situaci dohlížet. Jmenoval agenturu pro sociální začleňování, stavební úřady jako kontrolory vhodných podmínek v budovách i úřady práce, které mají sledovat podmínky pro vyplácení dávek. "Jde o to, aby státní exekutiva zajistila, aby vše nebylo zneužíváno," uvedl Taraba.

Zástupce ombudsmanky jednal se sdružením o zákonu o sociálním bydlení, které by měl podle nich zajišťovat stát. Norma by měla prý pamatovat na lidi, kteří nejsou schopni si se svým příjmem bydlení opatřit. Týká se to hlavně osamělých seniorek a seniorů, zdravotně postižených, rodin samoživitelek a samoživitelů či nezaměstnaných. "Stačí udělat taková opatření, aby domácnost byla schopna si bydlení udržet," řekl Taraba. Podotkl, že v Česku jsou statisíce volných bytů a zůstávají neobydlené, protože pro mnohé lidi jsou příliš drahé.

Křeček míní, že stát by měl vytvořit systém dávek, aby si lidé byli i přes nízký příjem schopni bydlení opatřit. "Ne systém sociálních dávek, ti lidé nejsou sociální případy," zdůraznil.

Obce nevyřeší ani sociální bydlení, ani problém ubytoven, shodlo se sdružení se zástupcem ombudsmanky. Podle nich mohou města a vsi jen spolupracovat a pomoci.

Podle návrhu novely vlády Jiřího Rusnoka měli nájemníci ubytoven dávku dostávat jen půl roku, měla být také nižší. Marksová Tominová tento návrh Sněmovně nedá, vlastní variantu chce mít do pololetí. Sobotkův kabinet počítá se zákonem o sociálním bydlení, podle plánu by mohl platit od konce roku 2016.