EU straší Česko kvůli důchodům. Chce radikální odchody

Komise v pondělí zveřejnila svá každoroční doporučení, ve kterých členským zemím radí, jaké reformy a změny by měly učinit k podpoře svého ekonomického růstu. Česko kromě jiného vybídla, aby zajistilo dlouhodobou udržitelnost svého důchodového systému rychlejším zvyšováním věku pro odchod do důchodu a jeho jasnějším provázáním se změnami ve střední délce života.

"Naprostá většina doporučení Evropské komise se shoduje se současným kurzem české vlády a následuje cíle, které si kabinet premiéra Bohuslava Sobotky vytyčil v programovém prohlášení vlády a Národním programu reforem pro tento rok," uvedla vláda v tiskové zprávě. Ta konkrétně zmiňuje například praktické uplatnění služebního zákona, zvýšení kapacity předškolní péče nebo zákon o vysokých školách.

V návrhu odpovědi Česko obecně souhlasilo s tezí, že je třeba zajistit udržitelnost důchodového zabezpečení. Navrhlo ale upřednostnit sladění důchodového věku se střední délkou života před rychlejším zvyšováním věku odchodu do důchodu.

Psali jsme: Důchodci, vláda vás zřejmě nepotěší Důchod až v 80? Podívejte se, co čeká naše děti  

Takové stanovisko dnes kabinet potvrdil. "Negativně se vláda staví k návrhu části doporučení týkající se urychlení věku odchodů do důchodu. Již současně platné tempo považuje vláda za poměrně vysoké, což s sebou přináší řadu sociálních problémů. Takováto zásadní systémová změna penzijního systému je pro vládu neakceptovatelná," stojí také v prohlášení.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na pozdější tiskové konferenci uvedl, že nevidí sociální prostor k dalšímu zvyšování tempa, pokud jde o rostoucí věk odchodů do důchodu. Zároveň ocenil spolupráci na vypracování české odpovědi, s níž podle něj souhlasili odbory i zaměstnavatelé.

Celou odpověď dnes kabinet odeslal. Českým návrhem změn v doporučeních se budou zabývat pracovní orgány Evropské komise. Praha s většinou doporučení z textu "souhlasí", "akceptuje" je či "bere na vědomí". V několika případech žádá drobné úpravy textu.

Podle zprávy EU o stárnutí populace se v příštích desetiletích očekává podstatná změna věkové skladby obyvatelstva Unie.

Oproti dnešku se celkový počet obyvatel do roku 2060 nijak dramaticky nezvýší (ze současných 502 milionů má vzrůst pouze na 517 milionů), populace však bude mnohem starší – 30 % Evropanů bude patřit do věkové skupiny 65 let a více. I když prodloužení délky života můžeme považovat za velký úspěch, odvrácenou stranou mince jsou problémy, které dopadají na ekonomiky jednotlivých států a systémy sociálního zabezpečení.

Jedná se především o snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel: podle odhadů se počet lidí ve věkové skupině od 15 do 64 let sníží z 67 % na 56 %. Dnes na jednoho důchodce připadají 4 ekonomicky aktivní lidé, v budoucnosti se tento poměr sníží zhruba na 2 ekonomicky aktivní osoby.

Předpokládá se, že tyto demografické změny budou mít velký dopad na veřejné finance států Unie. Vezmeme-li jako základ stávající přístup, očekává se, že veřejné výdaje vynakládané výhradně v souvislosti se staršími občany (důchody, zdravotní a dlouhodobá péče) se v letech 2010 až 2060 zvýší o 4,1 procentních bodů HDP z 25 % na 29 % HDP.

Jen samotné výdaje na důchody by se měly do roku 2060 zvýšit z 11,3 % na téměř 13 % HDP. Zpráva nicméně upozorňuje na velké rozdíly mezi jednotlivými státy, jež budou z velké části záviset na tom, jak který stát pokročí v provádění důchodových reforem.

Zpráva potvrzuje, že vyrovnat se s výzvami, které stárnutí obyvatelstva přináší, bude vyžadovat rázná politická opatření, informuje ec.europa.eu.