Praha - Ministerstvo práce zřejmě neprosadí svůj návrh, aby na porodné dosáhlo více rodin, a to s příjmem pod 2,7násobku životního minima místo nynějšího 2,4násobku. Proti se postavil resort financí. Souhlasí ale s plánem na zavedení porodného na druhé dítě, k němuž se koalice zavázala ve své dohodě. Vyplývá to z vypořádání připomínek k chystané novele o sociální podpoře, které zveřejnila na svém webu vláda.
"V koaliční smlouvě je uvedeno: 'Prosadíme porodné i na druhé dítě'. Nehovoří se však o zvyšování stanoveného koeficientu z 2,4 na 2,7násobek životního minima rodiny. Z těchto důvodů vyslovujeme zásadní nesouhlas se zvýšením tohoto koeficientu," uvedl resort financí. Podle něj ministerstvo práce nesdělilo, odkud chce 330 milionů korun na rozšíření okruhu rodin a na porodné na druhé dítě vzít. Žádá, aby v podkladech k novele výslovně resort práce uvedl, že vše zaplatí ze svého rozpočtu.
Ministerstvo práce napsalo, že ze své pokladny výdaje uhradit nezvládne. Opakovaně prý upozorňovalo na to, že plánované částky, s nimiž by mělo v příštích letech hospodařit, jsou nízké. Dodalo, že posunutí hranice příjmu na 2,7násobek minima by znamenalo "významný přínos pro rodiny". O tom, že resort práce narazil na nesouhlas ministerstva financí, informoval dnes server Aktuálně.cz.
Podle návrhu novely by se od ledna mohlo vyplácet porodné na druhé dítě, a to 10.000 korun. Na první dítě by se částka nezměnila, činila by 13.000 korun. Na dvojčata či vícerčata se teď dává 19.500 korun, nově by to mělo být 23.000 korun.
Zavedení porodného i na druhé dítě a rozšíření okruhu rodin, které mohou dávku dostat, by podle ministerstva práce ročně mělo stát 330 milionů korun navíc. Celkově by do porodného mělo putovat 470 až 480 milionů korun. Loni se vyplatilo 11.300 těchto dávek za 147,7 milionu korun. Porodné je příspěvek na náklady po narození dítěte. Patří mezi dávky státní sociální podpory.
Posledních několik desetiletí existuje v Evropě zažitá představa rodiny se dvěma dětmi – velikost rodiny ale nakonec závisí na nejrůznějších faktorech, ať už osobních nebo ekonomických. Demografové s hrůzou pozorovali extrémně nízkou porodnost postkomunistických zemí v 90. letech, kdy tyto státy procházely složitým obdobím transformace. Nejextrémnějším případem tehdy bylo východní Německo, kde porodnost klesla na 0,77 dítěte na jednu ženu.
Porodnost pod 1,3 dítěte na ženu je přitom považována za kritickou, protože s sebou nese rychlý a těžko zastavitelný úbytek obyvatelstva (málo narozených dětí znamená méně žen, které by v budoucnu mohly mít vlastní děti). Česká republika se nad touto hranicí drží od roku 2006, nicméně stále patří mezi evropské státy s velmi nízkou porodností, uvedl pohledzvenku.cz.
Vliv výše porodného na porodnost v zemi je minimální. Přesto tato rodinná dávka může mladému páru pomoci v prvních týdnech po narození dítěte. Porodné se ve většině zemí vyplácí jednorázově a vzhledem k průměrnému příjmu v zemi se nejedná o nijak vysoké finanční částky.
V mnoha zemích se snaží finančně pomoci mladým rodinám především úlevami na dani či pojištění než poskytováním jednotlivých dávek, které je finančně a administrativně značně nákladné. Osvědčilo se především společné zdanění manželů, které je velmi výhodné právě pro rodiny, kdy jeden z rodičů je na mateřské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek a druhý pracuje.
Související
První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV
Důchodci dostanou poslední penzi v současné výši. Lednové úpravy jsou již dané
Ministerstvo práce a soc. věcí , Andrej Babiš , Sociální dávky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž
před 1 hodinou
Albaneseová označil Izrael za „společného nepřítele lidstva“. Macinka ji vyzval k rezignaci
před 2 hodinami
Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce
před 3 hodinami
„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu
před 4 hodinami
Počasí se ochladí, očekávají se i sněhové srážky
včera
Ceny Anděl mají za sebou další kolo hlasování. Známe nominované
včera
FN Olomouc zareagovala na vyšetřování. Prozradila, co odhalilo její vlastní šetření
včera
Pro Čechy to nebude jednoduchý turnaj. Hokejisté na úvod prohráli s Kanadou 0:5
včera
V Ondřejově našli po požáru lidské tělo. Svědci měli slyšet výbuchy
včera
Sáblíková se po nemoci rozloučila na olympiádě s oblíbenými pěti kilometry
včera
Počasí se o víkendu navrátí k zimě. Meteorologové už plánují výstrahu
včera
Zabystřanova jízda stačila na 17. místo. Nejlepší sdruženář v TOP 20, muži v curlingu byli blízko senzaci
včera
V pražské ZOO se potvrdila ptačí chřipka. Platí mimořádná opatření
včera
Zemřel herec Van Der Beek, proslavil ho seriál Dawsonův svět
včera
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
včera
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
včera
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
včera
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
včera
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
včera
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.
Zdroj: Libor Novák