Marksová bojuje za rodiny a dávky, na jednání vlády jde s několika novelami

Poskytování dotací pro sociální služby přechází od ledna 2015 z ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Zákon nově stanoví výši procentního podílu každého kraje na celkovém ročním objemu financí, které na to budou vyčleněny ze státního rozpočtu. Kraje také budou mít povinnost určovat síť sociálních služeb podle aktuálních potřeb svých obyvatel.

Důležitou změnou je i převod inspekce sociálních služeb z úřadů práce do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí.

Novela zákona o sociálních službách by také měla obnovit bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým manželkám a manželům po účastnících odboje starším 70 let, které bylo k 1. lednu 2014 zrušeno.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi řeší doplatek na bydlení, podle návrhu by měl být nově poskytován ubytovnám na prostor, nikoli na počet lidí žijících v jednom bytě. Provozování ubytoven by mělo být vyňato ze živnostenského zákona a nově má být stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé.

Ministryně rovněž navrhuje, aby se od příštího roku rozšířil počet rodin, které budou mít nárok na porodné na první dítě. Koeficient, od něhož se nárok odvíjí, se má zvýšit z 2,4 násobku na 2,7 násobek životního minima. Nově by podle návrhu měly mít nárok na porodné rodiny i na druhé dítě.

Rozšíření porodného i na druhé dítě a zvýšení počtu rodin, které na něj dosáhnou, by vyšlo státní kasu – dle propočtu ministerstva sociálních věcí – na 330 milionů ročně. Celkem by tak stát měl na porodném vyplácet zhruba 480 milionů za rok. Loni se vyplatilo dohromady 11 300 dávek porodného v celkové výši 147,7 milionu korun. Teď jen, aby to přineslo kýžený efekt – rodilo se víc dětí a rodinám se dařilo líp.

Pochybovači z řad opoziční ODS upozorňují, že pokud chceme sčítat náklady a výdaje, nesmíme skončit u porodného. Pokud by dávky porodného motivovaly víc chudých rodin k rozšiřování rodiny, může se totiž stát, že je finanční nouze po utracení porodného beztak dožene a budou čerpat také víc jiných sociálních dávek. Celková zátěž pro státní rozpočet by tak mohla být podle ODS podstatně vyšší, než uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí, informuje server Peníze.cz.

Velký podíl na neustálém propadu porodnosti měla i celková proměna společnosti a její hodnoty. Nově vzniklé možnosti cestování, studování na mnoha vysokých školách jak v zahraničí, tak i u nás měly také svůj podíl na dané situaci. Svoboda v mnoha věcech, která v minulosti nebyla samozřejmostí, byla pochopitelně zcela přirozeně mladými lidmi využívána. Mít děti mohli lidé v naší zemi vždycky. Cestovat, studovat a svobodě podnikat bylo však pro spoustu lidí v minulosti pouze snem.

Po nějaké době, kdy radikální změny v životě lidí pomalu ustávaly, kdy si lidé začali zvykat na nový styl života, se také začala formovat nová společnost a její mentalita. Začínající se zvyšování životní úrovně, bohatnutí lidí a rozmáhání se konzumní společnosti pomalu ale jistě začalo zadupávat funkci a principy dřívějších rodin. Důkazem nám může být zvyšující se počet rozvodů, větší počet dětí narozených do neúplné rodiny, stále se snižující počet sňatků a stále menší čísla v kolonce nově narozených dětí. Před zakládáním rodiny dostávalo mnohem častěji přednost budování kariéry a zvyšování osobního bohatství lidí.

Všechny tyto věci měly za následek, že po celou dobu devadesátých let porodnost hrozivě klesala. Ke konci tohoto období se česká společnost dostala až hrozivému číslu přibližně 1,15 dítěte na jednu matku.