Bič na majitele ubytoven: Vláda kývla na omezení doplatku na bydlení

Zákon o pomoci v hmotné nouzi řeší doplatek na bydlení. Vláda tak chce zamezit vyplácení doplatků na bydlení do nevyhovujících prostor v nepřiměřené výši. Zpřísnit se má posuzování hmotné nouze pro přiznání doplatku a řízení o něm se má zjednodušit.

"Návrh je mezikrok mezi současným stavem a tím, než bude zákon o sociálním bydlení. Znemožňujeme majitelům ubytoven, aby nehorázně vydělávali na chudobě a aby za veřejné peníze ubytovávali lidi v nedůstojných podmínkách," řekla ministryně. Dodala, že ubytovny budou muset rovněž dodržovat určité standardy. Už by se podle ní nemělo stávat, že by v jednom pokoji bylo nahlášeno deset lidí. Na to budou dohlížet stavební úřady společně s hygieniky a úřady práce. Kvůli tomu chce také ministryně do dvou týdnů předložit vládě návrh na personální posílení úřadů práce.

Vláda předpokládá, že omezením doplatků na bydlení ušetří. Nedokáže ale odhadnout kolik. Počet lidí s doplatkem na bydlení a objem vyplacených peněz se v posledních letech zvyšoval. V roce 2011 bylo 24.400 příjemců, stát vydal 850 milionů korun. Loni už bylo příjemců 65.100 a objem vyplacených peněz vzrostl na 2,8 miliardy korun.

Důležitou změnou je i převod inspekce sociálních služeb z úřadů práce do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí.

Česká ghetta vznikají v posledních letech při mnoha českých městech, ale také některých obcích. Nejvíce chudinských ghett vyrůstá v chudých regionech v severočeském a severomoravském pohraničí. V Česku však neexistuje kraj, kterému by se tento fenomén „nové chudoby" vyhnul.

Chudinská ghetta obývají rodiny a jednotlivci s nejnižšími příjmy, závislí na sociálních dávkách, vesměs dlouhodobě nezaměstnaní. Lidé tu mají ztížený přístup k institucionální pomoci, jsou odříznuti od společnosti a společenského života. Obvykle jde o místa, kam jsou vystěhováváni nájemníci, kteří měli problémy s placením nájemného nebo jiných souvisejících služeb (elektřiny, vody, plynu, atd.), nebo kteří jsou za „problémové" pouze považováni.

Život v těchto lokalitách je frustrující. Lidé tu žijí ve stavu celkové letargie, nejsou s to si pomoci vlastními silami, často ani nevědí jak. Volí krátkodobé životní strategie, cílené jen na uspokojení základních potřeb. Nerozumějí společenskému prostředí a společenským normám. Žijí v pocitu ohrožení a strachu ze změn a nových věcí. V rámci takových společenství vzniká svět pravidel a hodnot, které jsou daleko od těch většinových.

Děti, které v těchto lokalitách vyrůstají, automaticky přejímají uvedené modely jednání a celá situace se tak mezigeneračně dědí. Většina zdejších dětí navštěvuje zvláštní školy. Na vyučování se připravují málo nebo vůbec, volný čas tráví na ulicích, některé do školy ani nechodí. Lidé z ghett postupně přijímají pozici nejhůře postavených lidí ve společnosti, byť většina z nich touží sociální dno opustit, píše server ceskaghetta.cz.