Kupuje si vláda seniory? Důchodci mají za Babiše méně než za Kalouska

Za zmínku taktéž stojí, že by bez jednorázového příspěvku průměrný důchod činil pouhých 41 % průměrné mzdy. V době, kdy státní pokladně šéfoval Miroslav Kalousek, činila průměrná penze 42 až 44 %. Informoval o tom server Echo24.

Více než dva miliony penzistů jsou v Česku žádanou komoditou, o níž usilují jak sociální demokraté, tak i ANO. Obě strany jim chtějí, co nejvíce přilepšit. Počítá se se zákonnou valorizací důchodů o zhruba 850 korun, díky čemuž by průměrná penze odpovídala zhruba 41,4 %. S navýšením by byl splněn taktéž vládní slib, že do roku 2021 bude průměrný důchod činit více než 15 tisíc korun. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) začal po zákonném vydání částky hovořit o pěti až šesti tisících korun, na něž by důchodci dosáhli jednorázově, s čímž vzápětí vyjádřila souhlas koaliční ČSSD. Více nohama na zemi je jenom ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která by byla spíše pro maximálně 4 tisíce korun. 

Předseda vlády zjevně usiluje o to, aby po sedmi letech, co se podílí na vládě, ať už jako premiér nebo ministr financí, mohl směle prohlásit, že se za něj mají penzisté lépe než za Miroslava Kalouska. Ten je totiž Babišovi dlouhodobě trnem v oku.

"Já nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska?! Možná stejný promile, jak oni venku! Je zase vožralej jako obyčejně, zloděj zlodějský. Nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mejch dětech!," takto například reagoval premiér na kritiku současného poslance TOP 09 během jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení vládní důvěry, který poukázal na to, že křivě přísahá na zdraví svých dětí. 

O dřívějším šéfovi státní kasy hovořila ale i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která se o výši důchodů zmínila i na sjezdu sociální demokracie začátkem března letošního roku, kdy svým spolustraníkům vysvětlovala, proč se každoročně dorovnává zvýšení penzí o 900 korun.

"A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ konstatovala ministryně práce.

Přitom příčina, proč byl tehdejší podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě vysoký, tkví v probíhající recesi, kdy penze rostly, zatímco mzdy se snižovaly. Výše důchodů totiž zpravidla závisí na inflaci nebo spotřebním koši. Například v roce 2013 činila průměrná penze 10 970 korun a průměrná mzda 24 534 korun. Od té doby byl zaznamenán pokles procenta průměrného důchodu k průměrné mzdě.

Kupuje si vláda voliče? Ekonom v tom má jasno

Vláda se nechala slyšet, že jednorázový bonus má být jakousi kompenzací prožitého stresu seniorů v důsledku epidemie koronaviru a s ní spojeným nákladům. Člen poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda v něm ale nespatřuje valný ekonomický smysl.

"Ve skutečnosti jde v případě rouškovného mnohem spíše než o stres důchodců o jejich voličskou přízeň. Početná a loajální část elektorátu se u volební urny umí odvděčit. Navíc mnozí penzisté mají pocit, že vláda na jaře třeba právě OSVČ „rozdávala až příliš“ a začínají se bát, že na ně nezbyde, ba že se dokonce jejich životní úroveň zhorší. Vládní strany, tedy hnutí ANO i ČSSD, nechtějí riskovat, že si penzisty rozezlí natolik, že ti u voleb začnou dávat hlas někomu jinému. Proto svorně – a mediálně synchronizovaně – si nyní za peníze daňového poplatníka hodlají přízeň důchodců pojistit, případně koupit zpět. Opatření má vyjít státní kasu na zhruba 17 miliard korun,“ situje server ekonoma, který vládu zároveň také kritizoval, že sice nyní penzistům přihazuje, ale přitom zcela opomenula potřebnou důchodovou reformu. "Teprve reforma penzí zajistí, že důchodci budou mít více peněz, aniž by se stát dále trvaleji zadlužoval,“ podotkl.

Ačkoliv Babišova vláda loni v únoru zahájila činnost důchodové komise, neřídí se jejími výsledky. Odborníci se totiž prvotně zabývali nízkými důchody žen a dřívějším odchodem do důchodu pro vybrané profese.

Podle expertů by ale komise a potažmo i samotný vládní kabinet měly řešit primárně důchodovou reformu, respektive tím, jak bude systém vypadat, odkud bude čerpat příjmy, jak vysoký bude podíl důchodu ke mzdě, a kolik si budou muset na důchod šetřit lidé.

Je navýsost jasné, že se důchodový systém bez reformních změn neobejde. První problémy se očekávají za 15 let, kdy začnou odcházet do penze silné ročníky, tedy takzvané Husákovy děti. Samotní zástupci ministerstva práce přiznali, že by výdaje v takovém případě mohly ročně stoupnout až o 4 % HDP ve srovnání s příjmy. Při dnešních cenách bychom pak mohli počítat s každoročním deficitem státní pokladny ve výši 200 miliard korun.