Ministerstvo práce navrhne zvýšení přídavků na děti od ledna. Po jednání vedení vládních stran to dnes novinářům řekla ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. Podle ní se na předložení návrhu koalice shodla, záležet bude ale na výsledku jednání o rozpočtu ve Sněmovně. Jak by mělo navýšení dávky vypadat, šéfka resortu práce neupřesnila.
"Na koaliční radě jsme se shodli, že ministerstvo práce vyšle návrh na navýšení přídavku na děti pro pracující rodiny s dětmi," uvedla ministryně. Podle ní se z přídavku stala "chudinská dávka" a řada rodin o podporu přišla po růstu výdělků. Maláčová upozornila, že navýšení doporučuje Národní ekonomická rada vlády.
Přídavky dostávají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let stát dává 500 korun, od šesti do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 let při studiu 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, jsou částky o 300 korun vyšší.
Podle chystané novely o státní sociální podpoře, kterou na webu zveřejnila vláda, ministerstvo navrhuje zvýšit od ledna přídavky o 26 procent. Z nynějších 500, 610 či 700 korun podle věku dítěte by se dávka mohla zvednout na 630, 770 či 880 korun. Pokud by aspoň jeden z rodičů pracoval, byla by podpora zase o 300 korun vyšší. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které by přídavky mohly pobírat. Nárok by měly mít rodiny s příjmem do trojnásobku minima.
V podkladech k zákonu to ministerstvo zdůvodnilo nutností podpořit rodiny s dětmi, na které dopadla nařízená omezení, zavření škol i zdražování. Potřeba by příští rok bylo 1,7 miliardy korun navíc. V navrhovaném rozpočtu suma zatím není.
Související
První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV
Důchodci dostanou poslední penzi v současné výši. Lednové úpravy jsou již dané
Ministerstvo práce a soc. věcí , Jana Maláčová (ČSSD)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák