MPSV se přepočítalo. Nový informační systém bude o miliardu dražší

Nový jednotný informační systém resortu práce a sociálních věcí, který se má spustit příští rok a původně měl fungovat od roku 2017, bude proti plánům o miliardu dražší. Místo 1,5 miliardy korun by měl stát bezmála 2,5 miliardy. Vyplývá to z materiálů ministerstva práce, které ČTK získala.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dnes ČTK řekla, že by cena nakonec mohla činit dvě miliardy. Dodala, že nynější vedení resortu zakázky zdědilo. Ve čtvrtek by s aktuálním stavem mělo seznámit sněmovní sociální výbor.

"Součet předpokládaných hodnot veřejných zakázek je 1,553 miliardy korun. Součet celkových nákladů je 2,484 miliardy korun," uvedlo v podkladu ministerstvo. Podle něj část nákladů připadá na "rozvojové požadavky", které se nedaly v době zadání zakázek očekávat. Náměstek ministerstva Jan Baláč už dřív poslancům řekl, že se při testování objevují problémy, nutné je zvolit i nový model migrace dat.

V podkladu ministerstvo uvádí, že investice se vrátí do osmi let díky úspoře výdajů za provoz nových služeb. Jejich roční náklady odhaduje na zhruba 191 milionů korun. Nyní je to 511 milionů korun.

Systémy resortu od roku 1993 zajišťuje společnost OKSystem. Za závislost na jediném dodavateli sklízí úřad dlouhodobě kritiku. Rozhodnutí o výměně padlo v roce 2010 za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kvůli pochybením při výběru ale antimonopolní úřad zakázal nové programy používat a úředníci se vrátili k OKSystemu. V minulém volebním období tendry nastartoval tým ministryně Michaely Marksové (ČSSD). Po volbách přípravy zastavila ministryně Jaroslava Němcová (ANO), Maláčová je pak zas obnovila. Za zpoždění může i odvolávání uchazečů k antimonopolnímu úřadu.

Ministryně ČTK řekla, že původní cena vychází z částek z roku 2016. Podotkla, že zakázky z minulého volebního období zdědila a ministerská sekce informačních technologií byla rok a půl bez náměstka. Post se po změnách, které v úřadu provedla někdejší ministryně Němcová, nedařilo obsadit. Od června je náměstkem Baláč. "V zakázkách jsme udělali pořádek. Od léta poctivě informujeme o tom, že to bude stát víc," uvedla ministryně. Podle ní informace dostalo ministerstvo financí i sněmovní sociální výbor, pravidelně o řešení jedná vláda. Cena by nakonec mohla činit dvě miliardy, řekla ministryně.

Jednotný systém se skládá z více položek. Zadávací cena systému pro agendu zaměstnanosti činila podle věstníku zakázek 286 milionů korun bez DPH. Vysoutěžená cena nedosahovala podle podkladů ani 100 milionů. Resort odhaduje, že za nový systém vydá asi 400 milionů. Integrovaná podpůrná a provozní data chtělo ministerstvo za 291 milionů korun bez DPH. I tady ze soutěže vzešla dodávka za zhruba sto milionů. Výsledná cena by mohla být kolem 550 milionů. Za nový resortní portál, který je několik měsíců v provozu, chtělo ministerstvo vydat přes 100 milionů korun. Stejná byla i vítězná cena z tendru. Nakonec se částka dostala ke 300 milionům.

Dodavatele systému pro vyplácení dávek resort ani po dvou výběrových řízeních nemá. V první soutěži chtěl za systém dát 616 milionů bez DPH, ve druhé 270 milionů bez DPH, vyplývá z věstníku zakázek. Podle předpokladu ministerstva by dávkový systém nakonec mohl stát přes 350 milionů. Není také jasné, za kolik se vyřeší migrace dat a ukončování nynějšího provozu. Úřad odhaduje sumu 400 milionů.

Stav kritizují opoziční i koaliční poslanci. "Mě zajímá, jaké přesně jsou rozvojové požadavky, které stojí navíc miliardu, a hlavně zda nejsou ohroženy výplaty dávek," sdělil ČTK koaliční poslanec Aleš Juchelka (ANO). Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by ministerstvo mělo říct, zda stihne nové systémy spustit včas a jak případně vyplácení dávek zajistí. Harmonogram chce znát i ODS. "Výsledkem sedmiletého působení ČSSD na ministerstvu je to, že se zavádění systému nikam neposunulo a navíc se jeho cena téměř zdvojnásobila," uvedl poslanec ODS Jan Bauer.

Do konce roku 2018 ministerstvo z celkové sumy 2,5 miliardy proplatilo 549 milionů korun. Loni to mělo být 644 milionů. Letos by úhrada podle odhadů měla dosáhnout jedné miliardy a příští rok 261 milionů korun. Letošní celkové výdaje na provoz a investice do technologií ministerstvo vyčíslilo na tři miliardy korun. Podle něj jsou za vysokou sumou dokončovací práce a souběžné fungování nových a starých systémů. Provoz nynějších systémů od OKSystemu by měl stát podle podkladů 702,2 milionu a provoz nových systémů 701,94 milionu. Na investice by se mělo využít z třímiliardové sumy 448,95 milionu.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí OKsystem Sociální dávky Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy