Ode dneška rostou důchody o 371 korun, rodičovská až na 450 tisíc, stoupá minimální mzda

Zdvojnásobuje se také doba, na kterou mohou rodiče dávat dítě do dvou let do jeslí či školky, aniž by přišli o rodičovskou. Místo 46 hodin měsíčně to může být až 92 hodin.

O zvýšení rodičovské nemusí lidé žádat, zvedá se jim automaticky. Víc peněz by vedle nových žadatelů mohlo dostat i kolem 280.000 rodičů, kteří zrovna dávku pobírají. Nejvýš je možné měsíčně čerpat částku ve výši mateřské, tedy 70 procent základu příjmu. Nejméně se dá pobírat 50 korun. Výši je možné měnit jednou za tři měsíce.

Na webech se loni objevily rady, jak by měli rodiče na rodičovské postupovat, aby z přidávaných 80.000 korun získali co nejvíc. Díky snížení dávky se dalo čerpání prodloužit. Na navýšení tak mohli dosáhnout i ti, kteří by si peníze od státu jinak už vybrali a přidání se jich netýkalo. Mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková ČTK už dřív řekla, že úředníci v posledních týdnech zaznamenali zvýšený zájem o změnu měsíční dávky a prodloužení čerpání.

Rodiče mohou od nynějška dávat dítě do dvou let do školky či jeslí na dvojnásobnou dobu než dosud a o příspěvek nepřijdou. Místo 46 hodin měsíčně může potomek v zařízení strávit 92 hodin. Matky či otcové na rodičovské tak mohou třeba chodit denně do práce na poloviční úvazek.

Zvýšení rodičovské vláda slíbila ve svém programu. Projednávání provázely spory v koalici i s opozicí. Vládní strany návrh několikrát měnily. Nejdřív chtěly přidání rozdělit nadvakrát, pak přidat 80.000 korun všem rodičům dětí do čtyř let, pak jen rodičům novorozenců. Po vlně kritiky nakonec zvolily verzi se zvednutím částky rodičům nově narozených i rodičům dětí do čtyř let, kteří zrovna příspěvek pobírají. Schválila to Sněmovna, Senát jí novelu ale vrátil a navrhoval přidat všem rodičům dětí do čtyř let. Dolní komora ho krátce před vánočními prázdninami přehlasovala. Lidovci plánují ale zákon napadnout u Ústavního soudu. Podle nich je diskriminační, když se přidání netýká všech rodin s dětmi do čtyř let.

Průměrná starobní penze roste celkem o 900 korun. U lidí, kteří pobírali méně než průměrných 13.426 korun, je tedy celkové navýšení menší.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela na konci září téměř 2,9 milionu penzí. Starobních důchodců a důchodkyň bylo 2,4 milionu, invalidních 420.500 a pozůstalostních 57.400. Své důchodové systémy mají pak i resorty obrany či vnitra.

Důchody, které se skládají z pevné a procentní výměry, se zvyšují pravidelně vždy 1. ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Podle těchto zákonných pravidel by rostly o 5,5 procenta a v průměru by se podle propočtu ministerstva práce zvedly o 749 korun. Vláda už počátkem roku ale slíbila přidat průměrně o 900 korun. Znovu se tak musela přijímat jednorázová důchodová novela, podle níž se rozdíl mezi slíbenou a zákonnou sumou lidem doplatí. Všichni tak dostanou do procentní části své penze příspěvek 151 korun. Pokud mají lidé důchodů víc - třeba starobní a vdovský či vdovecký, příplatek dostanou jen do jednoho z nich.

Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, se pak od nynějška zvyšuje o 220 korun na 3490 korun. S příspěvkem 151 korun tak mají všichni důchodci a důchodkyně bez ohledu na výši své nynější penze jistých 371 korun měsíčně proti letošku navíc. Celkové přidání pak závisí na výši jejich dosavadní penze. Její zásluhová procentní část se upravuje o 5,2 procenta.

Lidé s penzí 8000 korun si tak podle propočtů ČTK přilepší o 617 korun měsíčně. Penzistům a penzistkám s 10.000 korunami přibude 721 korun a těm s 12.000 korunami pak 825 korun. U důchodu 16.000 korun má valorizace i s příspěvkem činit 1033 korun.

Stejně jako procentní výměra se zvyšují i příspěvky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Rostou také o 5,2 procenta. K tomu se pak přidá i příspěvek 151 korun.

Na důchody se má letos v ČR poprvé vydat přes půl bilionu korun. Podle rozpočtu to má být 509,35 miliardy. Je to téměř o 37 miliard víc než letos.

Minimální mzda se v novém roce zvýší o 1250 korun na 14.600 Kč

Minimální mzda se v novém roce zvýší o 1250 korun na 14.600 Kč. Pracuje za ni asi 150.000 lidí. Zároveň s ní se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna se zvyšuje z dosavadních 13.350 až 26.700 korun na 14.600 až 29.200 korun.

Nejnižší hodinová mzda je od nového roku podle tabulek ministerstva práce a sociálních věcí 87,30 koruny. Nejvyšší zaručená, například pro špičkové vědce, 174,60 koruny za hodinu. Finanční experti, lékaři, zubaři, lékárníci nebo experti na marketing či programátoři by měli od ledna vydělávat na hodinu minimálně 158,10 koruny, zaručenou měsíční mzdu tak budou mít 26.500 korun.

Minimální mzda se zvýšila naposledy před rokem, od loňského ledna činila 13.350 korun. Odboráři pro letošek požadovali růst o 1650 korun, zaměstnavatelé chtěli přidat nejvýš 700 korun. Shodu při jednáních nenašli, na zvýšení o 1250 korun se na konci listopadu dohodly vládní hnutí ANO a ČSSD. Příslušné nařízení vláda schválila 9. prosince.

Odboroví předáci zvýšení minimální mzdy uvítali, mělo podle nich být ale výraznější. Spolu s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) poukazovali na to, že v Polsku či na Slovensku minimální mzda přesahuje 15.000 korun. Podle zaměstnavatelů ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.

Vlády začaly se zvyšováním minimální mzdy po více než šesti letech od srpna 2013, kdy stoupla o pětistovku na 8500 Kč. Nárůst o dalších 700 korun přišel v lednu 2015, od té doby se minimální mzda zvýšila na počátku každého dalšího roku. Od loňského ledna ji vláda zvedla o 1150 korun.