Vláda schválila návrh na zvýšení nemocenské na 100 procent

Podle ní normu projedná v úterý Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.

Podle Maláčové pro návrh nehlasovali ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), ministr průmyslu Karel Havlíček, obrany Lubomír Metnar (oba za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády uvedla, že se zdržela, protože se bojí komplikací v legislativním procesu i ohrožení zaměstnanosti ve zdravotnictví.

Opatření má přispět k omezení šíření koronavirové nákazy v Česku. Má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými nastoupili do karantény či hlásili své kontakty. Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech vyplácejí pracovníkům zaměstnavatelé. Zvýšené výdaje by si měli odečíst ze sociálních odvodů.

Sněmovna už předlohu obdržela, poslanci by ji měli podle rozhodnutí předsedy Radka Vondráčka (ANO) probrat zrychleně. Sociální výbor má poslat poslancům své stanovisko do úterního odpoledne.

Právě jsme na vládě schválili 100% nemocenskou pro všechny, kteří musejí zůstat doma v karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění‼️? A to na měsíce březen a duben. Zítra návrh projedná Sněmovna, ve středu Senát. Držte palce!

Vyšší náhradu by podle návrhu zákona, který je na webu vlády, měli mít jen lidé v nařízené karanténě. Týká se to nejen covidu, ale i ostatních infekčních nemocí. "Právě jsme na vládě schválili stoprocentní nemocenskou pro všechny, kteří musejí zůstat doma v karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění, a to na měsíc březen a duben," uvedla na twitteru Maláčová.

Zaměstnanci i pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním by měli v karanténě mít sto procent svého redukovaného výdělku, a to zpětně od 1. března. Nárok na vyšší náhradu by neměli lidé, kteří se do karantény dostali do pěti dnů po návratu ze zahraniční dovolené.

Zaměstnavatel by si zvýšené výdaje odečetl z odvodů. Pokud má podle zveřejněného zákona firma na odečet z pojistného právo, nemůže získat na proplacení náhrady lidem v karanténě příspěvek z programu Antivirus. Ten dorovnává 80 procent náhrady do 39.000 korun. Odpočítaná částka by za březen a duben mohla podle podkladů k zákonu činit 2,3 miliardy korun. Ministerstvo odhaduje, že by v březnu mohlo do karantény jít asi 196.000 lidí a v dubnu asi 89.000.

Zaměstnanec s výdělkem 20.000 korun hrubého má podle kalkulačky z webu ministerstva práce za dva týdny karantény náhradu 4984 korun. Nově by to bylo 8288 korun. Při výdělku 30.000 korun činí dnes dvoutýdenní náhrada mzdy 7462 korun, dočasně by to mělo být 12.432 korun. Lidé s platem 40.000 korun mají teď 9618 korun, po zvýšení by to bylo 16.016 korun. Člověk s výdělkem 50.000 korun nyní za dva týdny v karanténě dostává 11.270 korun a nově by měl 18.774 korun.

Kabinet původně před nedávnem navrhoval, aby lidé v karanténě pobírali bonus 370 korun za den po dobu nejvýš deseti dnů. Sněmovna to podpořila, ale do připraveného zákona přidala i takzvané přílepky. Senát tyto dodatečné změny škrtl a prodloužil vyplácení podpory z deseti na 14 dnů. Dolní komora v pátek ale normu neschválila. Maláčová proto předložila dnes novou verzi.

Zvýšení náhrady výdělku doporučovali někteří členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) a další experti. Poukazovali na to, že nemocenská je v Česku nízká a lidé kvůli tomu nechtějí nastupovat do karantény a hlásit své kontakty. Navýšení částky požadovaly i odbory. Zaměstnavatelé se původně klonili spíš k příspěvku. Maláčová navrhovala dvě varianty - buď náhradu 100 procent redukovaného výdělku, nebo příspěvek až 500 korun na den.

Podle ministryně práce je vyšší nemocenská spravedlivější a administrativně méně náročná, ale také dražší. Šéfka resortu před jednáním kabinetu uvedla, že bez razantnějších opatření by se nepodařilo v Česku šíření epidemie omezit a situaci výrazněji zlepšit.