Zavedení minimální penze by stálo navíc až desítky miliard korun, spočítala rada

Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.

Ve své simulaci odhadovaných nákladů to propočítala Národní rozpočtová rada (NRR). O zavedení případného minimálního důchodu začala debatovat důchodová komise.

Úřad NRR vycházel z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a z výsledků evropského průzkumu o příjmech domácností z roku 2017 (EU-SILC). Ve své simulaci spočítal dodatečnou sumu na doplacení nízkých penzí do stanoveného minimálního důchodu. Pokud by činil 8000 korun, stálo by to 1,1 miliardy navíc. Sto milionů by se ale ušetřilo na dávkách, a to hlavně na bydlení. Při desetitisícové nejnižší penzi by na dorovnání bylo potřeba 3,6 miliardy korun. Na dávkách by se ale ušetřilo 200 milionů.

U minimálního důchodu 11.000 korun by dodatečné výdaje činily 6,7 miliardy. O 300 milionů méně by se ale mohlo vydat na dávkách. Dvanáctitisícový minimální důchod by vyšel na 12,3 miliardy, do dávek by mohlo putovat o 400 milionů méně. Minimální důchod 13.000 korun by vyšel na 21,4 miliardy, po odečtení úspory na dávkách by to bylo 20,8 miliardy. Patnáctitisícová nejnižší penze by teď stála na rok navíc 52,6 miliardy korun a do dávek by mohlo jít o 900 milionů méně.

"Samotné zavedení bez dalších opatření by narušilo stabilitu veřejných financí. Bylo by tedy nutné podniknout další kroky, které by zajistily vyšší příjmy na penze či snížení nákladů," uvedla NRR. Autoři zdůraznili, že odhadované částky nepředstavují celkové náklady, ale jen odhadovanou dodatečnou sumu na doplatek nižších důchodů do stanovené minimální penze. Důchodová komise totiž zatím nezveřejnila podrobnosti k nastavení případného nultého a prvního pilíře. Své propočty a simulace s dopady na státní rozpočet by měla mít v lednu.

Důchodová komise se zatím shodla na tom, že by se měly připravit podrobnější podklady k možnému rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část penze, která by se platila z vybraného pojistného. Šéfka komise Danuše Nerudová po posledním zasedání řekla, že se debatovalo pro představu o minimální penzi mezi 10.000 a 11.000 korunami. Zástupci politických stran zmínili nejnižší důchod ve výši třetiny průměrné mzdy.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci června vyplácela přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobních důchodců bylo téměř 2,41 milionu. Své důchodové systémy mají i vnitro či obrana. Podle statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním pololetí činila 33.297 korun.

Průměrný starobní důchod od ČSSZ v pololetí činil 13.408 korun. Podle důchodové ročenky polovina seniorů a seniorek pobírala loni penzi nižší než 12.289, desetina neměla ani 9204 korun.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

Více souvisejících

důchody důchodová reforma Národní rozpočtová rada

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 49 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy