Praha - Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky. Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině.
Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 % zelené elektřiny. Celkové náklady pro stát budou ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených" elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše ale tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji Ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje.
Zlomové období představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby.
Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Ke kratší návratnosti výrazně přispěla vedle provozní podpory i tzv. investiční podpora poskytovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. To přitom tyto investiční podpory provozovatelům vyplácelo i v době, kdy už samo pracovalo na útlumu solárního boomu. Kumulací investičních a provozních podpor se už tak krátká doba návratnosti ještě výrazně zkrátila.
V současnosti je plošná podpora pro zařízení dokončená po roce 2013 pozastavena, nicméně pro dříve vybudované elektrárny platí podmínky, které byly nastaveny v době jejich uvedení do provozu. Tuto podporu bude stát – v závislosti na druhu energie – vyplácet ještě dalších 20 či 30 let. Vzhledem k tomu, že výše této podpory je ze zákona valorizována, budou náklady každým rokem ještě stoupat.
V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun.
Související
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
Aktuálně se děje
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
včera
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
včera
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
včera
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
1. září 2026 21:58
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
1. září 2026 20:40
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
1. září 2026 19:19
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub