Postel za 1,4 milionu a neviditelná stezka: NKÚ odhalil skandální projekty

Program rozvoje venkova má přispět například k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Podle kontrolorů ale špatně nastavená pravidla MZe umožnila financovat i projekty, které k těmto účelům nesloužily. Kontroloři například prověřili 36 dotovaných kotelen na biomasu a zjistili, že 20 z nich bylo umístěno v rodinných domech, přestože dotace měly sloužit k podpoře podnikání. Příjemce dotace navíc po pěti letech, po které byl povinen kotelny provozovat, nabídl v některých případech kotle za stovky tisíc korun k odkupu za symbolickou cenu 10 korun, uvedl nku.cz.

Špatně nastavená dotační pravidla vedla i k tomu, že z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby, jako byly třeba rozhledny nebo altány. Například u dotace ve výši 1,3 milionu korun na 190 metrů dlouhou naučnou stezku představovaly náklady na postavení rozhledny 87 % proplacených peněz. Samotná stezka při kontrole na místě nebyla v terénu znatelná a naučné tabule chyběly úplně. Pravidla také například neomezovala maximální výši dotace na vznik jednoho ubytovacího lůžka, takže se tyto náklady u kontrolovaných projektů pohybovaly od 396 tisíc do 1,4 milionu korun za jedno lůžko. Kontroloři narazili i na případ, kdy z dotací na stavby a technologie živočišné výroby proplatilo MZe i výstavbu silážního žlabu, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl.

MZe navíc nedisponovalo přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by mohlo efektivnost dotací vyhodnotit a případně upravit svou strategii. Externí hodnotitelské firmy někdy prováděly šetření na malých vzorcích respondentů – například jedna z nich oslovila telefonicky 15 respondentů a na základě toho vyhodnotila efekt opatření, které mělo zasáhnout 119 tisíc lidí a z veřejných rozpočtů na něj mělo jít 17 milionů eur.

Kromě špatně nastavených pravidel programu nastavilo MZe nereálně i některé cílové hodnoty, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 tisíc pracovních míst, MZe ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na dva tisíce pracovních míst.

NKÚ zkontroloval i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jakožto platební agenturu Programu rozvoje venkova. Kontroloři zjistili, že kontrolní systém SZIF byl u kontrolovaných projektů účinný jen částečně. SZIF například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě dotaci přesahující 6 milionů korun. Celkem kontroloři oznámili příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 8,5 milionu korun.

Ministerstvo se závěry úřadu nesouhlasí, stavba odpočinkových míst a rozhleden podle něj k rozvoji venkovské krajiny přispívá, navíc lákají turisty k návštěvě. Kotelny na biomasu zase podle něj sloužily jako zdroj příjmů zemědělských podnikatelů, například výrobců tvarovaných biopaliv.

"Všechny zpochybňované projekty byly řádně zrealizovány dle záměru, v žádném případě nejde o pochybení, která by vedla k finanční ztrátě veřejných finančních prostředků," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán, podle kterého se v programu celkem schválilo přes 35 tisíc projektů za skoro 44 miliard korun.