Pokuty za vstup do lesa se razantně zvýší? Jurečka předkládá spornou novelu

Proti navyšování pokuty, která dnes činí 10 tisíc korun, a měla by podle novely být až 30 tisíc korun, protestovala například Strana zelených. Pod petici proti zvýšení pokuty se podepsalo skoro 43.400 lidí. Novela by měla pomoci snížit počty přemnožené černé zvěře nebo jelenů. Škody od divokých prasat jdou podle ministerstva do miliard korun ročně.

Ministerstvo se vypořádalo se zhruba 300 stranami připomínek. Zůstává pouze připomínka ministerstva vnitra, které chce rovné pokuty za všechny přestupky, maximální výše by podle něj měla činit až 60 tisíc korun.

V současnosti platí, že se před zákazem vstupu do honitby musí informovat veřejnost. To bude podle návrhu platit i nadále. Pokuty se podle ministerstva v posledních 15 letech udělovaly jen minimálně.

Podle náměstka ministra Patrika Mlynáře člověk, který se přestupku dopustí, není postižen na místě. "Pokuty se udělují v rámci buďto přestupkového nebo správního řízení. Pachatel deliktu má postavení účastníka a může se bránit," vysvětlil náměstek.

Pokutovat se podle novely bude hlavně rušení zvěře neoprávněná honitba. Úředníci by potom měli zohlednit, zda zvěř byla rušená například jezevčíkem, který na ni štěkal, či zda si někdo vzal do lesa smečku psů, uvedl vedoucí oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství Petr Dvořák.

V předkládané novele se zavádí povinnost pro zemědělce, aby měli na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 m, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře.

Českomoravská myslivecká jednota se obává pouze zásahů zákonodárců do minimální výměry nebo do tvorby honiteb. V současnosti se musí podle zákona předkládat návrh na změnu honitby držitelé dotčené honitby společně. Nájem honitby je na dobu deseti let. Podle předsedy asociace Josefa Stehlíka je pak těžké změnit, respektive oddělit část honitby po uplynutí nájemní doby, pokud s tím držitelé honitby nesouhlasí.

Ministerstvo nyní navrhuje, že v případě, když nebudou uživatelé honitby plnit plán lovu, budou muset vydat povolení na lov poškozenému zemědělci.

Podle jednatelky jednoty Martiny Novotné myslivci sami problém s přemnoženou zvěří nevyřeší. Aby jí skutečně ubylo, museli by zemědělci přestat pěstovat kukuřici a pšenici na velkých lánech půdy. ČR má největší evropskou průměrnou výměru půdy na jeden zemědělský subjekt - 152,4 ha.