Na ochranu přírody v ČR šlo 9,4 miliard. Výsledek tragický, zhrozil se NKÚ

Ubylo například zemědělské půdy, klesla rozloha nefragmentované krajiny a nepříznivá situace je také u vodních toků. Česko přitom získalo ve srovnání s ostatními zeměmi EU druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody.

MŽP nestanovilo u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle, informuje nku.cz. Příkladem mohou být dílčí cíle u OPŽP, podle nichž mělo prostřednictvím operačního programu dojít k „posílení biologické rozmanitosti“ nebo „zlepšení přírodních poměrů v lesích“.

"Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z operačního programu Životní prostředí," oponuje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. V roce 2015 bylo podle ní přehlášeno a nově vyhlášeno 38 zvláště chráněných území. O účinnosti dotací svědčí podle mluvčí MŽP také návrat velkých šelem. Díky dotacím vznikly i tisíce vodních ploch, které zadržují vodu a poskytují domov vzácným živočichům, a peníze směřují také na péči o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidaci invazních druhů nebo vznik návštěvnických středisek a obnovu naučných stezek.

Co se výstupů z programů týče, ministerstvo sice stanovilo konkrétní hodnoty pro jejich splnění, často je ale natolik podhodnotilo, že byly pak ve skutečnosti mnohonásobně překročeny.

Ministerstvo například počítalo s tím, že se z programu OPŽP zrevitalizuje 10 km2 území, ve skutečnosti ale revitalizovaná plocha dosáhla 214 km2. Jako cíl si také dalo podpořit 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2 213.

Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr (EÚD) při kontrole v roce 2014. Prověřil 32 projektů ve vybraných zemích EU včetně České republiky. EÚD zjistil, že k hodnocení úspěšnosti programů se používaly jen hmatatelné výstupy, jako je například počet a druh vysázených rostlin. Chyběly ale ukazatele, zda opatření pomohla ke zvýšení biodiverzity.

MŽP podle Roubíčkové ale nemůže vyloučit negativní dopad řady faktorů na stav přírody, třeba rozvoje průmyslu a dopravy, ani vyhodnotit jejich vliv na cíle dotačních programů.