Středoškolák objevil v pískovně nečekané tvory, těžaři jeho připomínky respektují

Lokalitu velkou 100 hektarů zkoumal dva roky, je v ní přes 20 tůní, stok a dalších mokřadů. Zjistil, jací obojživelníci tam žijí, navrhl změny i to, jak by se měla dát plocha po těžbě do pořádku. Díky spolupráci s těžební firmou se jeho zjištění a postřehy dostaly do návrhu těžby.

V chráněném ložiskovém území Dráchov objevil sedm druhů obojživelníků včetně populace čolka velkého, o níž se nevědělo. "Nižší desítky kusů, což je stabilní populace schopná se i šířit. Nejdůležitější je, že nejbližší populace čolka velkého je známá z veselských pískoven. V rezervacích naproti se nikdy nenašel i přesto, že se tam provádí intenzivní průzkumy zaměřené na obojživelníky," řekl Vácha, žák gymnázia v Soběslavi.

V Dráchově se má těžit písek a štěrkopísek, podle Váchova odhadu do deseti let. Firmu Českomoravský štěrk sám oslovil, požádal ji o geologické profily a vrty, aby věděl, kde se bude těžit pod hladinou podzemní vody, kde mohou vzniknout jezera. Ve všem mu vyhověli, sami si práci vyžádali a zapracovali do projektu. Našel vzácnější rostliny, které se přestěhují jinam, aby přežily, v plánu jsou i přesuny obojživelníků.

"Pro těžaře jsou to malá území, pro přírodu důležitá. Ještě důležitější věc: měly by se vytvářet bohaté pobřežní zóny, mělké, postupně se svažující, kde se vytváří společenstva rostlin, na něž jsou navázána společenstva hmyzu, obojživelníci, ryby. Aby se břeh nechal pozvolný; je žádoucí, aby se na ploše nevysazovaly borovicové řádky, ale aby ji příroda mohla zarůst sama," řekl Vácha, rodák z Řípce u Veselí nad Lužnicí.

Mokřady procházel a dělat odchyty. Síťku měl na tyči určené pro malířský váleček, používal i rybářské vrše, dělal noční poslechy obojživelníků.