Likvidace ekologických zátěží? Stát zaplatil miliardy, efekt je i po 20 letech bídný

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na oblast odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Kontroloři prověřili nastavení systému pro likvidaci těchto zátěží a pro kontrolu také vybrali vzorek tří lokalit – laguny Ostramo a areály dřívějších podniků KARA Trutnov a ČKD ELEKTRONIKA. Kontrola ukázala, že likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc.

Od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 byla dokončena zhruba jen polovina naplánovaných akcí. U třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998, informuje nku.cz.

Ministerstvo financí (MF) s většinou závěrů NKÚ souhlasí, není mu ale jasné, proč je závěr "jednostranně kritický", když kontrolní úřad v protokolu z července uvedl, že současné vedení ministerstva už problémy řeší.

"NKÚ se nemýlí, že u 57, tj. třetiny, z nedokončených akcí sanace dosud nezačala. Již však nezmiňuje, že ve 25 případech je hotov projekt sanace nebo projektová příprava probíhá," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec. U dalších 22 akcí se podle něj vyhodnocuje, zda bude v lokalitě možné přirozené postupné odbourávání kontaminantů přírodními procesy. "Takový proces je samozřejmě časově náročný, na druhé straně je nejhospodárnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější," poznamenal.

Nevyřešené sanace stojí peníze, protože ministerstvo financí je vynakládá na některé lokality i předtím, než se přistoupí k sanacím, které mají ekologickou zátěž definitivně odstranit. Důvodem je, aby se jejich stav dále nezhoršoval. "Na konci roku 2016 na tyto účely vynaložilo celkem 340 milionů korun, z toho téměř polovina se týkala areálu podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let," upozornil NKÚ.

Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, MF podle kontrolorů nezdůvodnilo. Žurovec uvedl, že areál koksovny nebylo možné řešit dříve, protože se tam donedávna vyrábělo. "Sanační zásah v této lokalitě bude rozsáhlý a složitý," dodal a připomněl, že tato fakta jsou uvedena v Kontrolním protokolu NKÚ z července 2017.

Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však podle NKÚ pohybují v řádu desítek miliard korun, přitom v polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici 8,5 miliardy korun, z toho šest a půl miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků. "Jen dvě miliardy korun tak byly volné," uvedli kontroloři.

Ministerstvo na nedostatek peněz již dříve poukazovalo a problém systémově vyřešilo. "Na ekologické i revitalizační závazky státu bude počínaje rokem 2018 na zvláštních účtech vyčleněno 4,5 miliardy korun ročně," uvedl mluvčí.

Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné laguny Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun. Navzdory tomu nebylo podle úřadu do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace. MF se ale ohradilo, že sanace lagun Ostramo není v jeho kompetenci. Zadavatelem a smluvním partnerem zhotovitele je státní podnik DIAMO řízený ministerstvem průmyslu a obchodu.

MF je přesvědčeno, že díky nástrojům, které v uplynulých letech zavedlo, se podaří v horizontu deset let zadat zakázky na sanaci všech zátěží. Od roku 2014 je nastaven vysoce účinný systém odolný vůči snahám o účelové předražování sanací.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Více souvisejících

nkú Ministerstvo financí Ekologie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy