Africký mor prasat stále děsí Česko, veterináři začali vyšetřovat maso z Rumunska

Od začátku roku bylo v ČR podle veterinářů přijato 100 tun vepřového masa z Rumunska. V červnu to byly dvě zásilky (44,5 tuny) mražených ořezů, které stále ještě mohou být na trhu. Za červenec zatím nemá Státní veterinární správy (SVS) nahlášenou žádnou zásilku.

"Už rok se snažíme zlikvidovat africký mor prasat divokých na Zlínsku, je to skutečně naše nejvyšší priorita. Proto SVS bude nyní vepřovému masu z Rumunska věnovat zvýšenou pozornost a zásilky budou vyšetřovány na přítomnost DNA viru afrického moru prasat," dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Rumunsko oznámilo první případ afrického moru v domácím chovu prasat loni na konci července. Zasaženou oblastí byl region Satu Mare poblíž hranice s Maďarskem a Ukrajinou. Letos na konci května Rumunsko ohlásilo první nález afrického moru prasat u prasete divokého ve stejné oblasti.

V ČR naposledy veterináři zaznamenali africký mor u prasete v dubnu, šlo ale o divočáky uhynulé v té době už čtvrt až půl roku. Naposledy tak byl virus zjištěn v únoru. Podle veterinářů tak byla dosavadní opatření, která zvolili k eliminaci nákazy, úspěšná.

AMP zaznamenali veterináři před rokem na Zlínsku, od té doby nemoc potvrdili u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy. Virus je přenosný pouze mezi prasaty, nikoliv mezi jinými zvířaty či člověkem. Pokud se však dostane do chovu, musí se vybít.

Onemocnění AMP se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší.