Jak bojovat proti smogu? Obce a města tápou, příliš nevyužívají dostupná opatření

Podle MŽP v obcích chybí obchvaty nebo objízdné komunikace a na ně navázaná infrastruktura, především parkovací systémy "park and ride". "To všechno jsou faktory nezbytné pro to, aby nízkoemisní zóny a regulační řády v době smogových situací skutečně vedly ke zmírnění extrémního znečištění, a nikoli k dalšímu zhoršení či přesunu silného znečištění do jiných lokalit (v důsledku hromadění dopravy na okrajích oblastí s omezením vjezdu)," uvedl Charvát.

Zásadní pro vznik zón je podle úřadu strategické územní a dopravní plánování. "Proto MŽP podpořilo v rámci národních výzev zpracování studie proveditelnosti regulačního řádu nebo studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón. Díky tomu vznikly pro obce přesné návody, jak postupovat při zavádění těchto zón," poznamenal Charvát.

Zájem obcí však podle něj nebyl velký, což přisuzuje i tomu, že nejde o zákonnou povinnost. Výzvu z roku 2016 využily Brno, Ostrava, Písek, které už mají zpracované studie proveditelnosti nízkoemisních zón. Na základě loňské výzvy pak mají schválené dotace Frýdek-Místek, Vsetín, Kopřivnice, Otrokovice, Uherské Hradiště, Kroměříž, Kralupy nad Vltavou a Ústí nad Labem. "Hlavní město Praha v současné době zpracovává na své náklady regulační řád, přičemž jednotlivé kroky zpracování jsou průběžně konzultovány s MŽP," doplnil Charvát.

Na potřebu využívat těchto opatření upozorňovali i ekologové. Kromě toho se podle nich mají noví zastupitelé a starostové zvolení v nedávných komunálních volbách soustředit i na zadržování vody v krajině, ochranu a rozšiřování zeleně, redukci odpadů či zajištění energetické soběstačnosti obcí.