Pomohou vitamíny dětem z oblastí se znečištěným vzduchem?

"Doposud stále není jasné, do kterých opatření bude nejlepší investovat prostředky, aby se ovzduší v Moravskoslezském kraji co nejdříve alespoň částečně pročistilo. Analýza, která by měla být hotová do poloviny dubna, by to měla ukázat," uvedl Bílek s tím, že na opatření, která z materiálu vzejdou, by se pak měly zacílit evropské dotace. Pokud navíc půjde o projekty v rámci mezinárodní spolupráce, v případě Moravskoslezského kraje zejména s Polskem, pak mohou dotace pokrývat až osmdesát procent nákladů.

Informace zazněla na 11. ročníku Slezských dnů preventivní medicíny, které se v úterý konají v Lázních Darkov v Karviné. Pořádá je Krajský hygienická stanice v Ostravě a účastní se jich na 160 odborníků včetně hlavního hygienika ČR Michaela Víta, hlavního hygienika Slovenska Gabriela Šimka a zástupkyně hlavního hygienika Polska Izabely Kucharske.

V letošním roce se dny preventivní medicíny zaměřily především na vliv znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. Bílek potvrdil, že Česká republika v současnosti začala spolupracovat s Polskem na identifikaci zdrojů znečištění s tím, že v příhraniční oblasti Polska jich jsou tři tisícovky a jen pomalu se daří získávat údaje o tom, co vypouštějí. Podle Kucharske je přitom znečištěné ovzduší v Polsku podružným problémem, protože mnoho zdrojů znečištění už není v provozu. Daleko více se tam odborníci věnují potížím s odolností obyvatel vůči antibiotikům, o čemž se na konferenci také hovořilo.

Jako jedno z opatření na pomoc obyvatelům moravskoslezského regionu, které trápí znečištění ovzduší, připravují hygienici podávání preparátů na zvýšení imunity zejména nejohroženější skupině, tedy dětem. V 80. letech minulého století se podle Víta ve znečištěné oblasti severních Čech ukázalo, že imunitu a tím pádem i odolnost vůči nekvalitnímu ovzduší zvýší pravidelné podávání vitaminu C a nukleotidů, které dostávaly hlavně děti. Na počátku 90. letech se jejich aplikace zkoušela v Moravskoslezském kraji u pracovníků v exponovaných profesích, například ocelářů. I tam se kombinace projevila pozitivně.

Proto nyní chtějí hygienici navrhnout, aby se školním dětem, nejspíše v rámci pitného režimu, podávaly tyto látky. Hygienici svým návrhem reagují na výzvu z vládního usnesení z února loňského roku. Podle Víta trvá zavedení této praxe tak dlouho proto, že se nejprve musí zjistit, jaké množství bude pro děti optimální a spočítat, kolik by to stálo. Kdy by tedy děti na severu Moravy skutečně mohly začít dostávat příslušné preparáty, Vít podle svých slov zatím nedokáže odhadnout.

Podle Víta organizmus s nedostatkem vitamínů hůře čelí znečištěnému ovzduší. Odborníci doporučují, aby v průměru snědl každý 400 gramů ovoce denně, a tak si zajistil jejich přirozený přísun. Aktuální spotřeba čerstvého ovoce v České republice je přitom v průměru 250 gramů na osobu.