Česko navštívil eurokomisař pro venkov. Zemědělce děsí zastropování plateb

Horní limit pro platby, který by postihl velké agropodniky hospodařící na tisících hektarech půdy, je klíčovým rozporem v projednávané společné zemědělské politice EU pro roky 2021 až 2027. Maximální platba pro jednu farmu by měla být podle návrhu ročně 100.000 eur (asi 2,6 milionu Kč). Kdyby byl tento limit dobrovolný, mohly by státy dotovat zemědělské podniky i vyšší částkou.

O definitivní podobě by se mělo rozhodnout v prvním pololetí příštího roku v Evropské radě a Evropském parlamentu. Postoj české vlády k direktivnímu zastropování je jednoznačně odmítavý, avšak řada europoslanců, poslanců či senátorů, například z ODS, limit naopak podporuje. Podle nich se menší a střední zemědělci mnohem lépe starají o krajinu a jsou perspektivou pro udržení života na venkově, zatímco velcí zemědělci mají k půdě vztah čistě ekonomický. O limit usilují právě i malí a střední zemědělci, kteří se dosud cítí vůči velkým podnikům v nevýhodě. Podle některých jihomoravských zemědělců však nelze hodnotit vztah k půdě podle velikosti podniku.

Česká republika o změnu z direktivního na dobrovolné zastropování usiluje kvůli tomu, že česká farma je průměrně výrazně větší než v západní Evropě vzhledem k historickému vývoji v českém zemědělství. "Společná zemědělská politika by měla zajišťovat každému zemědělci možnost podnikat. Států, které nás podporují, je poměrně dost. Jednali jsme s Francií i Německem, podporuje nás celá visegrádská čtyřka či Nizozemí. Samozřejmě máme i plán B, ale zatím ho nebudu zveřejňovat a intenzivně pracujeme na plánu A," řekl Toman.

Už dříve zastropování přímých plateb zemědělcům odmítl také český premiér Andrej Babiš (ANO). Mezi největší příjemce evropských peněz pro zemědělce patří v Česku společnosti holdingu Agrofert, který loni Babiš převedl do svěřenských fondů.

V dalších oblastech společné zemědělské politiky se podle ministra Tomana Češi s Hoganem víceméně shodují. EU má v dalších sedmi letech do zemědělského výzkumu a inovací dát deset miliard eur (asi 260 miliard korun), mají být podporováni mladí zemědělci, aby se podařilo zvládnout generační obměnu, má ubýt byrokracie a ke kontrole hospodaření se mají ve větším využívat družicová data. "Rozvíjí se a testuje se projekt smart villages, který bychom chtěli po roce 2020 podporovat a zavádět. Podpoří rozvoj venkova," řekl Hogan. Podporu má získat také tzv. cirkulární ekonomika, které spočívá v minimalizaci odpadů.