Sněmovna posílila pozici ekologických organizací. Na změnu zákona tlačil Brusel

Zákon má v reakci na výtky Evropské komise výslovně stanovit, že řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit jak z moci úřední, tak na žádost neziskové organizace založené za účelem ochrany životního prostředí. Pokud by novela nebyla přijata, Česku by od komise hrozila pokuta ve výši nejméně dvou milionů eur (zhruba 52 milionů korun).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl obavy, že by změna rozšířila možnosti blokování výstavby, neboť zákon se vztahuje jen na realizované projekty. Podle poslance ODS Jana Zahradníka ale umožní účelově založeným ekologickým organizacím blokovat činnost firem, které by se jim znelíbily.

Poslanec proto mimo jiné navrhoval omezit působnost zákona nikoli na jakékoli nevládní organizace, které se věnují ochraně přírody, ale jen na zavedené, které existují minimálně tři roky. Sněmovna to ale odmítla.

Nepřijala ani úpravy poslankyně Dany Balcarové (Piráti), která chtěla rozšířit působnost zákona o nové chráněné druhy zvířat nebo o větší ochranu půdy. V případě jejího znečištění by zákon ukládal viníkům povinnosti při zlepšení její kvality.

Sněmovna právě schválila změny v zákoně o ekologické újmě, které umožňují zapojení ekologických organizací do ochrany, jako je to běžné v zemích EU. Zamítla ale moje pozměňováky, které by umožnily rozšířit ochranu druhů a půdy. @PiratskaStrana pic.twitter.com/D7jsdmL357

"Příkladem je dlouhodobé průmyslové znečištění, které způsobuje ukládání těžkých kovů do půdy. A přestože primární koncentrace škodlivin ve vzduchu nemusí být vysoká, dlouhodobé ukládání může vést k značné kontaminaci půdy, a to prvky jako jsou kadmium, se kterým se pracuje ve sklárnách, nebo arsenem pocházejícím z těžby," uvedla Balcarová v komentáři zaslaném ČTK. "Dokud nebude zákon brát v úvahu veškerá rizika, hrozí, že zůstane mrtvým a nepoužívaným zákonem," dodala.

Evropská komise české straně vytýkala, že hlavním postupem při řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření je řízení z moci úřední a na tento způsob se podle ní klade větší důraz než na řízení zahajované na žádost.

V Česku podle Brabce nebyl dosud zaznamenán žádný případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle upravovaného zákona.

Žádost o zahájení řízení bude moci podle navrhovaného znění podat fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo je u ní takové dotčení pravděpodobné. Nově má být výslovně uvedeno, že o něj bude moci požádat i právnická osoba, která není založena za účelem podnikání a jejímž hlavním cílem je ochrana životního prostředí.