Nové zóny KRNAP? Bouřlivou debatu provázela nedůvěra k postupu národního parku

Z debaty, které se účastnili hlavně podnikatelé a starostové obcí východních Krkonoš, byla patrná nedůvěra k postupu národního parku. Jedním z hlavních požadavků bylo to, aby správa národního parku zajistila více času na projednání návrhu nových zón.

"Většina lidí tady cítí, že řada věcí, která platila, přestávají platit," řekl Petr Hynek ze SkiResortu Černá hora - Pec.

Během večera byla představena také petice, která bude adresovaná ministru životního prostředí. "Je to petice proti návrhu nové zonace KRNAP. Chceme po panu ministrovi garantovat čtyři body," řekl jeden z autorů petice Petr Martinov. Autoři petice požadují záruky, že bude moci pokračovat udržitelný rozvoj obcí, bude možné modernizovat vleky a lanovky, budovat infrastrukturu obcí a také zasněžovat sjezdovky. "Našim cílem je posbírat 10.000 podpisů. Petici chceme odeslat ministrovi do 30 dnů," uvedl Martinov.

V diskusi vystoupil také Richard Kirnig, majitel firmy Mega Plus, která vlastní SkiResort Černá hora - Pec a je klíčovou firmou v regionu východních Krkonoš. SkiResort provozuje ve východních Krkonoších lyžařská střediska Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Černý Důl a Svoboda nad Úpou.

"Zneužili jste zonaci k tomu, abyste omezili cestovní ruch. Zahoďte to (návrh zonace) a udělejte to pořádně, nebo z toho bude válka jako na Šumavě," řekl během debaty Kirnig. Uvedl také, že navrhovaná zonace je vytržena z kontextu a musí se řešit společně s klidovým územím a s plánem péče o KRNAP. "Našim cílem je pouze zkvalitnit služby. Jsme si vědomi toho, že národní park není nafukovací a že by měla být zachována návštěvnost na stávající úrovni," řekl novinářům Kirnig.

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch zopakoval, že obavy z nové zonace a z vyhlášení klidového území nejsou na místě. "Omlouvám se všem, kteří si myslí, že nová zonace bude revolucí, není tomu tak," řekl Böhnisch na úvod. Odmítl, že by KRNAP zneužíval zonaci k tomu, aby zabránil rozšiřování cestovního ruchu. "Nenacházím žádný způsob, jakým by to mohl udělat. Zonace se skutečně turistického ruchu nedotýká, a to ani klidová území," řekl novinářům Böhnisch.

Například současné sjezdovky jsou zařazeny do zóny soustředěné péče o přírodu, která je z hlediska kvality ekosystému až na třetím místě a klidová území se lyžařských středisek netýkají. Také údržba stávajících turistických či běžkařských tras bude zachována jako dosud.

Obavy vzbudilo například to, že podle návrhu národního parku je cílem v zóně přírodě blízké dosáhnout stavu jako v "nejcennější" přírodní zóně. Konkrétně v této souvislosti zazněla oblast Černé hory nad Janskými Lázněmi, kde sjezdovky sousedí se zónou přírodě blízké. Tato předpokládaná proměna by podle některých výrazným způsobem omezila cestovní ruch. "Prosím, respektujte limity tohoto malého pohoří. Snažme se o to, abychom se tady všichni snesli. Upozorňuji, že neplánujeme z Krkonoš nějakou divokou džungli," řekl Böhnisch.

Správa KRNAP má již ministerstvem životního prostředí návrh nové zonace schválený. V současné době pokračují jednání se členy Rady KRNAP, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Dohoda na návrhu nové zonace se členy Rady KRNAP, která by měla být na jaře, je jednou z podmínek pro její vyhlášení, poté bude dohoda odeslána na ministerstvo. Podle vedení KRNAP by nová zonace a nová klidová území mohla být vyhlášena koncem letošního roku, pak bude platit dalších 15 let. Současně s pojednáváním návrhu s členy Rady KRNAP národní park naplánoval sérii seminářů pro veřejnost, jedním z nich byl ten v Horním Maršově.

Přírodní zóna, kam spadá například arkto-alpinská tundra, rašeliniště na hřebenech hor nebo původní lesy, bude mít rozlohu 7327,6 hektaru, což je 20,2 procenta rozlohy národního parku. Navrhovaná zóna přírodě blízká má rozlohu 8106,8 hektaru, což je 22,3 procenta území KRNAP. Zóna soustředěné péče o přírodu zabírá s rozlohou 20.702,3 hektaru 57 procent území a zóna kulturní krajina 183,7 hektaru a půl procenta území KRNAP.